Anthrax - Among the Living (1987)
9/10
Že se prvojakostní thrash metal nerodí jen na západním pobřeží USA, předvedli newyorští Anthrax už svým druhým albem Spreading the Disease, kde se mikrofonu poprvé chopil Joey Belladonna. Další kolekce nazvaná Among the Living pak skupinu katapultovala rovnou mezi nejelitnější žánrovou smetánku, pro niž se vžilo označení "big four". Dokázala, že Anthrax se svým kolegům z Metalliky, Megadeth a Slayer nejen vyrovnají skladatelsky či instrumentálně, ale zároveň přinášejí do klubu vyvolených i originální prvky a vlastní pojetí.
Vliv hardcoreu je sice příznačný pro celý thrash metal, u Anthrax je však asi nejmarkantnější, jak ukazují třeba skladby Caught in a Mosh nebo Imitation of Life. Charakteristický je pro skupinu kontrast mezi typicky thrashovými riffy a Belladonnovým vokálem, jehož melodičnost kořeněná občas vysokým ječákem by zdánlivě odpovídala klasičtějším metalovým formám, nicméně do drtivého a syrového zvuku kapely přesto dokonale sedí. Snad i díky místům, kdy se frontman "překřikuje" s vyštěkávanými sborovými frázemi, zřetelně čerpajícími z hardcoreu. Do žánru, který se většinou identifikuje se siláckými, hněvivě zamračenými pózami, se newyorský kvintet také nebojí přinášet více nadhledu a humoru. To se zrcadlí už v jeho image, z níž je patrná obliba skejťácké subkultury nebo hip hopu, a díky níž vedle kolegů v upnutých legínách působí jako parta, se kterou by mohla být přeci jen větší zábava.
Na albu Among the Living však Anthrax předvádějí, že jim nejsou cizí ani závažnější témata. Vrhají se na ně s vervou a tím pádem i s trochou naivity, upřímný zájem třeba o osud původních obyvatel Ameriky (ústřední hit Indians) jim však upřít nelze. Píseň s kryptickým názvem Efilnikufesin (N.F.L.) (třeba číst pozpátku) se zabývá zhoubnými důsledky drog, Imitation of Life zase falší showbyznysu, skladba Horror of It All je reakcí na tragickou smrt Cliffa Burtona z Metalliky. Hned dvakrát (Among the Living, A Skeleton in the Closet) čerpá skupina z knižních předloh Stephena Kinga, komiksová inspirace stojí za další stěžejní skladbou I Am the Law.
Nadčasovost třetího dlouhohrajícího opusu Anthrax podporuje syrový nepřikrášlený zvuk. Kapela si ho musela tak trochu vyvzdorovat na producentovi Eddiem Kramerovi, jehož původní představa se blížila studiové alchymii britských Def Leppard. Budiž Kramerovi přičteno k dobru, že se jako legenda svého oboru (pracoval s největšími hvězdami předchozích dvou dekád včetně Beatles, Rolling Stones a Led Zeppelin) nechal přesvědčit partou dvacátníků, kteří měli mnohem méně zkušeností, zato jasnou vizi, jak by měla jejich muzika znít. I díky tomu vznikl žánrový milník, vyrovnané album plné skvělých riffů i melodií, přímočaré agresivity i instrumentálního kumštu, album inspirující nejednu následující generaci.
tracklist:
- Among the Living
- Caught in a Mosh
- I Am the Law
- Efilnikufesin (N.F.L.)
- A Skeleton in the Closet
- Indians
- One World
- A.D.I./Horror of It All
- Imitation of Life