Beps'n'Johnnies - Bare Bones (2020)

7/10

Je pochopitelné i potěšující, že Beps'n'Johnnies na své první velké desce Bare Bones představují ve vyrovnaném poměru obě své hraniční polohy. V každé z nich jsou totiž stejně přesvědčiví. Sluší jim garážový rámus, v němž zemité riffy i psychedelické mihotání obou kytar v dokonalé shodě pohánějí kapelu jako nadouvající se černé plachty, i něžné introspektivní smutnění plynoucí skrze rozložené akordy a zkrotlou rytmiku, příležitostně obalené zneklidňujícími kytarovými ruchy. Zpěvačka a skladatelka Barbora Beps Pokorná se suverénně pohybuje v obou teritoriích, věřím jí zlověstnou démoničnost v tom prvním i procítěnou melancholii ve druhém, kde zároveň občas zabrousí až někam do náměsíčných krajin Chelsea Wolfe.

Musím se ale ptát proč brněnská trojice obě své tváře vykreslila ve dvou monolitních blocích, dělících album prakticky na dvě rozdílné poloviny. Nepochybuji, že v tom byl koncepční záměr, ale řekl bych, že jednotlivým písním taková segregace škodí. Na desce není žádná výrazně slabší, ale ve skupině tří, čtyř dynamicky příbuzných si skladby při souvislém poslechu navzájem poněkud stíní. Například dojemně křehká Ballad of Turtledove and Eagle by určitě vynikla víc pokud by nenásledovala po dvou podobně zpomalených kusech. Ve druhém, hlučnějším "táboře" zase jako čtvrtá v řadě strádá vynikající, s bluesovým schématem pracující Dresden.

Přitom Beps'n'Johnnies dokážou oba póly invenčně propojovat, jak dokazuje zprvu poklidná skladba Danse Macabre s působivou, postrockově vyklenutou gradací a noiseovým dovětkem. Naopak zmíněná Dresden svou hřmotnost vylehčuje pasáží, kde Barbora Pokorná na chvíli přechází do subtilnějšího, rozechvělého výrazu. Takových prolínaček mohlo být klidně víc, podobně jako by se mi zamlouval členitější celek. Stačilo by jen tracky víc promíchat, takle album působí tak trochu jako prezentace. To ale může být jen nepochopením konceptu z mé strany a nakonec není problém upravit si tracklist podle vlastního gusta. Album Bare Bones i tak představuje výrazné obohacení naší kytarové scény a muzikantsky i emocionálně zralý počin. Nohama pevně rozkročené na pravověrně rockovém gruntu zní přesto čerstvě a současně.

tracklist:

1. Fire
2. Siren
3. Witch
4. Dresden
5. Bare Bones
6. Diving for Pearls
7. Ballad of Turtledove and Eagle
8. Danse Macabre
9. Exit