Big Black - Atomizer (1986)
9/10
Steve Albini si na přelomu 80. a 90. let vydobyl záviděníhodné renomé jako zvukový guru a producent zásadních nahrávek alternativního rocku. Mezi jeho "zákazníky" patřili Pixies, The Jesus Lizard, PJ Harvey nebo Nirvana, a to sbíráme skutečně jen tu nejsvrchnější vrstvu smetany. Tyto úspěchy vepsaly Albiniho jméno do povědomí nejširšího rockového publika, zároveň však poněkud zastínily jeho tvorbu coby aktivního muzikanta, která zůstala undergroundovou delikatesou pro zasvěcené. Týká se to jeho dodnes fungující kapely Shellac, jí předcházejících Rapeman a především tria Big Black, jehož působení je vymezeno letopočty 1981 a 1987. Právě tato formace se stala bez přehánění kultem a měla obrovský vliv na vývoj post-hardcoreu, industriálního rocku i noise rocku v následujících dekádách.
Big Black patřili k těm nekompromisním, hranice posouvajícím zjevům 80. let, k nimž můžeme řadit třeba Einstürzende Neubauten, Swans nebo Sonic Youth. Radikální byli prakticky ve všem. Ve zvukově inovativní hudební složce, která kombinovala hypnotický dusot automatického bubeníka s řinčivými kytarovými texturami. V textech, v nichž s brutální otevřeností pojmenovávali nejrůznější patologické jevy ve společnosti. A v neposlední řadě i v přístupu k hudebnímu průmyslu, jehož praktiky si drželi od těla s až obsedantní úzkostlivostí. Bedlivě si hlídali sjednávání koncertů, propagaci i vydávání nosičů, které měly zpočátku podobu vinylových EP desek (k nastupujícím kompaktním diskům byli více než nedůvěřiví), na nezávislé scéně velmi oblébeného formátu. Do roku 1985 Big Black vydali tři takové kolekce (Lungs, Bulldozer, Racer-X), než se s příchodem nového baskytaristy Davea Rileyho pustili do realizace dlouhohrajícího elpíčka. V prvním dni roku 1986 ho pak prostřednictvím labelu Homestead vypustili do světa pod názvem Atomizer.
Od prvních tónů skladby Jordan, Minnesota upoutá neskutečně drsný a zároveň pečlivě vysoustružený zvuk kytar Stevea Albiniho a Santiaga Duranga. Nezapomenutelným sonickým představením je především skladba Kerosene o léčbě maloměstské nudy prostřednictvím pyrománie. Albiniho monstrózní a hysterický kytarový randál, který ji prostupuje, bývá nejčastěji přirovnáván k tříštícímu se sklu a popravdě bychom těžko našli výstižnější příměr. Ze zvuku, při kterém se ježí chlupy na těle, doslova cítíme plameny ze vzníceného petroleje i zoufalou zuřivost frustrovaného žháře.
Atomizer však nestojí na jediném kytarovém vzorci. Hned následující song Bad Houses připomene tenký klaustrofobický sound gothic rockových kytaristů, jinde skladby naleptávají zneklidňující hlukové škrábance, nebo se kapela spokojí s přímočarým HC-punkovým riffováním. Celek je ovšem dokonale kompaktní, na čemž má určitě zásluhu i urgentní beat bicího automatu (zatímco The Sisters of Mercy měli svého Doktora Avalanche, Big Black pojmenovali vlastní přístroj podle firemní značky Roland) kompenzovaný pružnými basovými linkami funkem ovlivněného nováčka Davea Rileyho.
Jestliže se hudba Big Black s nikým nemazlí, tuplovaně to platí o textech, jejichž strohost až heslovitost jim nebrání ve schopnosti přesně zatnout ostří do palčivých společenských problémů. Skladba Passing Complexion otevírá rasovou otázku prostřednictvím paradoxu černochů s natolik světlou pletí, že bývají považováni za bělochy, Big Money je o policejní zvůli, Fists of Love ohledává hranice normálnosti násilí v sexu, Bazooka Joe připomíná ve své době velmi tíživé téma válečných veteránů. Asi nejkontroverznější je píseň Jordan, Minnesota, v níž Big Black odkazují ke "skutečnému" případu kolektivního zneužívání dětí ve jmenovaném městečku. To, že se celá kauza později ukázala jako vymyšlená, vyznění skladby poněkud problematizuje, nicméně pokud odhlédneme od souvislosti se skutečnými reáliemi, zůstává Jordan, Minnesota nesmírně naléhavou a nesmiřitelnou obžalobou násilí páchaného na bezbranných.
Chtělo by se říct: když se kácí les, létají třísky. Pokud si ve spravedlivém hněvu neberete servítky, může občas facka přistát na nesprávném místě, to ale neznamená, že rozhořčení nebylo opávněné. Big Black se na albu Atomizer skutečně nebojí jít až na dřeň. Albiniho dodatečná omluva za to, že se ohledně případu městečka Jordan nechal napálit mediální kachnou, pak svědčí i o tom, že jeho aktivismus není zaslepený a na dopadu jeho mise mu skutečně záleží. Na Atomizer a na Big Black vůbec je cenná právě odvaha bez falešných ohledů překlápět kameny, pod nimiž se dějí nepěkné věci. Nešetřit posluchačovy uši ani svědomí.
tracklist:
- Jordan, Minnesota
- Passing Complexion
- Big Money
- Kerosene
- Bad Houses
- Fists of Love
- Stinking Drunk
- Bazooka Joe
- Strange Things
- Cables (live)