David Koller - Nic není nastálo (2006)

7/10

Z pomyslného souboje dvou pohrobků skupiny Lucie, kteří se v roce 2006 vytasili s novým albem (tím druhým jsou samozřejmě Wanastovy vjecy s albem Torpédo) vyšel David Koller podle mého jako vítěz, když už ne s drtivou převahou, tak aspoň na body. Jeho druhá sólovka Nic není nastálo sice také nepřináší zrovna světoborný materiál, ale její poslech je výrazně příjemnější, méně křečovitou záležitostí. V porovnání s o dva roky starší deskou Kollerbandu je o dost jemnější, chcete-li popovější a navíc těch pár říznějších skladeb, co tu jsou (Ano, Lajka z I. P. Pavlova s Márdiho textem) nepatří právě mezi skvosty.

Většina alba se spokojí s konzervativním poprockovým zvukem, na překvapení je docela skoupá. Když se ale Koller se svými spoluhráči přece jen odváží šlápnout trochu mimo předpokládaná území, hned je to zajímavější, viz smyčce v Záchranáři, náběh na jungle v Až ti řeknu, nebo píseň Dýchám. Špatně si nevedou ani v baladách (klavírní nokturno Žádný city a hlavně existenciálně laděná Čas nejde vzít zpátky) a za vůbec nejpovedenější považuji jasně hitovou titulní píseň. Jinak album moc důvodů k nadšení neskýtá, spíš je z něj cítit předvídatelná solidnost, ale ve srovnání s ukoptěným Kodymovým Torpédem i určitá nenásilná vzdušnost. V rámci Kollerbandu to ale Davidovi šlapalo lépe a i nápadů se tehdy sešlo víc.

tracklist:

1. Pěkné svátky
2. Nic není nastálo
3. Dnes mě upálíš
4. Záchranář
5. Ano
6. Jižní kříž
7. Až ti řeknu
8. Žádný city
9. Dýchám
10. Lajka z I. P. Pavlova
11. Klub lhářů
12. Čas nejde vzít zpátky