Devin Townsend Project - Deconstruction (2011)
8/10
Ve formě dvou desek v jednom paklíku tentokrát Devin Townsend představuje protilehlá hraniční území své tvůrčí fantazie. Zatímco album Ghost se bez uzardění a mnohem hlouběji, než kdy dřív, noří do pastorálních, esoterických nálad, souběžně vydané Deconstruction k němu tvoří extrémní protiklad. Milovník i podrývač metalových šablon v jedné osobě se v tomto případě totálně utrhl ze řetězu a naložil poluchači tak vydatnou porci ztřeštěné pompy, masakrálních riffů, sarkasmu a neukázněných zvratů, že si člověk chvílemi připadá jako děcko ztracené na Matějské pouti, kde se podezřele přemnožily strašidelné zámky a obludária.
Hranice mezi důkladnou promyšleností a totálním zmatkem je tenoučká, takže přepadnout za ní je pro posluchače nebezpečně snadné. Metalové sypačky se tu kříží s úchylnou burleskou, techno vsuvkami i kvazioperními vokály a celý ten hlasitý opulentní karneval se řítí jako odbržděný vagón, který navíc zaplňuje nebývalé množství hostujících muzikantů. Skoro do každé skladby si Townsend přizval nějakou vokální výpomoc, včetně takových es jako jsou Mikael Åkerfeldt (Opeth), Greg Puciato (Dillinger Escape Plan) nebo Joe Duplantier (Gojira), nepřeslechnutelní jsou rovněž Pražští filharmonici. Hýřivá orchestrace však tentokrát nemá podobu konvenční symfo-metalové omáčky, protože její party se zápalem hyperaktivního diletanta zkomponoval Townsend sám pomocí Pro Tools a teprve pak svoje výplody předhodil profesionálům. Díky tomu nejsme svědky předvídatelných smyčcových omalovánek, ale skutečně bizarní kopulace žánrů nectící pravidla ani jednoho z nich.
Bombastičnost alba je skoro až zvrácená. Townsend ji chvályhodně vyrovnává stejně olbřímí dávkou ironie, posluchači tím ale nic neulehčuje. Jak se nahrávka přehoupne přes polovinu a spěje k závěru, propadáme se stále hlouběji do zvukového šílenství. S přehlednějšími melodiemi a motivy Townsend a jeho ansámbl šetří, mnohem víc si užijeme krkolomných zlomů a instrumentálních i vokálních akrobacií. Tím spíš je s podivem, že album, obemknuté konceptem marné duchovní pouti za poznáním, drží pohromadě. Tahle výstřední prog-metalová žranice má daleko do zdravé výživy, přesto není těžké podlehnout a začít se cpát jako Čapkův zlý černý pes. Víme, že nás zaručeně bude bolet břicho, ale stejně si dáme.
tracklist:
1. Praise the Lowered
2. Stand
3. Juular
4. Planet of the Apes
5. Sumeria
6. The Mighty Masturbator
7. Pandemic
8. Deconstruction
9. Poltergeist