Filip Topol & Agon Orchestra - Filip Topol & Agon Orchestra (2001)

7/10

Spojení Filipa Topola s Agon Orchestra, naším předním tělesem soudobé vážné hudby je zajímavé už samo o sobě. Skladby Psích vojáků, které se staly předmětem jejich spolupráce, jsou díky Topolovu živelnému stylu zpěvu/recitace i hry na klavír přes svojí prokomponovanost spíš rozevlátými, nespoutanými útvary zatímco Agon reprezentuje sice moderní a otevřené ale přece jen jaksi akademičtější pojetí hudební kompozice.

Písně v jeho podání dostávají skoro vždy velmi odlišnou, inovativní a vzrušující podobu a můžou sloužit jako důkaz, že moderní vážné hudby se není třeba přehnaně bát jako něčeho příliš náročného, divného a neposlouchatelného. Zvukové krajiny, které šéf Agonu Petr Kofroň vytváří, jsou přinejmenším velkým posluchačským dobrodružstvím.

Bohužel souznění mezi hudbou a hlasem Filipa Topola ne vždycky funguje na sto procent. Proti originálním podobám písní (hlavně u těch nejstarších) je Topolův projev značně umírněnější, ale i tak někdy do zvuku orchestru prostě nezapadá. Nejmarkantnější je tu u Černýho sedla. Nejlepší jsou tak pasáže, kde zní pouze Agon. Ten je pro mě na tomhle CD větším hrdinou.

tracklist:

1. Kruhy
2. Krasobruslař
3. Houpačka
4. Černý sedlo
5. A mluvil hlas
6. Brutální lyrika
7. Chce se mi spát
8. Prší 4
9. Ploužák
10. Žiletky
11. Russian Mystic Pop op.IV