The Jam - Sound Affects (1980)

10/10

Bullseye do třetice. Jestli má obdivuhodně vyrovnaná diskografie The Jam někde svůj vrchol, je to album Sound Affects. Sebevědomé rockové písničkářství s pečlivě vyváženým poměrem hitových ambicí a odvážného aranžování, dravosti a vynalézavých kompozic, kritické nabroušenosti a poezie všedního dne. Paul Weller je ve svých dvaadvaceti zralým a vnímavým autorem, který reflektuje hudební minulost i současnost a přitom ani jednomu otrocky neslouží. Cílevědomě buduje a vybrušuje vlastní styl a jeho prostřednictvím podává pregnantní a upřímnou zprávu o stavu britské společnosti na prahu osmdesátých let.

Na Sound Affects najdeme vtipné reminiscence (Start!, kterou si kapela přes odpor Polydoru prosadila jako první singl, šikovně využívá rytmického vzorce beatlovského Taxmana) i post-punkové aktualizace, které se v podobě temnějších zvukových vrstev infiltrovaly především do závěru alba (Music for the Last Couple, Scrape Away). Vedle sebe stojí přímočařejší, pro The Jam charakteristické písně (Pretty Green byla právě z toho důvodu singlovým favoritem vydavatele), songy agresivnějšího (But I'm Different Now, Set the House Ablaze) i jemnějšího ražení (mimořádně zpěvná Monday, akustická That's Entertainment), ale i propracovanější skladby měnící tempa i zvukové mody (Set the House Ablaze, Dream Time).

V umírněných ale efektních dávkách se objevují dechy i piáno, zdaleka nejvíc toho ovšem stále obstarává Wellerova kytara se svou bezednou zásobárnou riffů, vyhrávek i psychedelických efektů. Vyzdvihnout je ale třeba také invenční basové linky Bruce Foxtona, které nezřídka přerůstají doprovodnou funkci a pouštějí se s Wellerovým rickenbackerem do jiskřivého dialogu, a pozadu nezástává ani Rick Buckler za bubny. Celá trojice je skvěle sehraná, hýří vzájemně se posilujícími nápady, má drive i smysl pro účelný experiment.

Album definitivně usadilo The Jam do čela britské scény. Ačkoli je znát, že chytlavost nebyla jeho primárním cílem a melodické háčky jsou v jeho komplexní struktuře spíš jen jedním z prvků, žebříčky mluvily jasnou řečí. Nebýt Abby, první příčka by Sound Affects neminula, což je skvělá vizitka pro kapelu, ale i pro vyzrálé posluchače. The Jam se spoustě z nich trefili do nálady písněmi o ubíjejícím hemžení velkoměsta, společenských bariérách, diktátu peněz, frustracích z bezmoci něco změnit, ale také o citovém vyzrávání, dočasnosti ideálů i o tom, jak cenná jsou byť i jen náhodná setkání. Byly z nich teď skutečné hvězdy, ale právě tenhle status a Wellerova nechuť k jeho průvodním znakům způsobily, že se dosud perfektně šlapající mechanismus začal zadrhávat.

tracklist:

1. Pretty Green
2. Monday
3. But I'm Different Now
4. Set the House Ablaze
5. Start!
6. That's Enertainment
7. Dream Time
8. Man in the Corner Shop
9. Music for the Last Couple
10. Boy About Town
11. Scrape Away