JuJu - Palác Akropolis 16.11.2011

Po dvou letech k nám opět zavítala dvojice Justin Adams a Juldeh Camara. Ten první je známý jako sideman Roberta Planta, objevitel tuarežských Tinariwen a milovník pouštního blues, ten druhý pochází z Gambie a je virtuózem na jednostrunné housle ritti. V roce 2009 excelovali na festivalu Respect v doprovodu perkusisty s vizáží kouzelníka Čáryfuka, letos se pod zkráceným názvem JuJu vrátili s novou deskou In Trance, novou rytmikou (tradiční bicí a basa) a s o poznání hlubší vzájemnou empatií a schopností rozkmitat svoje skladby do frekvencí hraničící s běžným vnímáním.

Slovo trans je dneska v módě a žongluje se s ním u každého jen trochu hypnotičtějšího hudebního tvaru. Ale tentokrát byl ten stav v Akropoli skutečně přítomný. Hudba se vzdouvala do rockově burácejících vln, splývala v repetitivních pouštních figurách, byla bluesově dunivá i africky průzračná. Z Camarova fascinujícího nástroje se odmotávaly kaskády tónů jako klubka hadů a když se unešený Adams ptal publika (nebylo plno, ale odezva byla extatická): "No, není ten člověk kouzelník?", nedalo se nesouhlasit. Zklidnění nastalo v momentě, kdy se Camara místo ritti chopil talking drumu, Adams vyměnil kytaru za mbiru a oba si střihli krátkou improvizaci. Pak to ale začalo nanovo a s ještě větším drivem. Propojení muzikantů bylo dokonalé, písně gradovaly spolu s nadšením obecenstva. Konec přišel nečekaně a jeden přídavek byl málo. Už dlouho mi koncert tak rychle neutekl.

Zmínku si zaslouží i předskakující akustické duo kytaristy Martina Alačama (ex-Sing Sing, Metamorphosis) a hráče na mbiru Michaela Delii. Jejich intimní, hravé i zasněné dialogy byly příjemným úvodem nezapomenutelného večera.