Kate Bush - 50 Words for Snow (2011)

8/10

Leitmotivem této nahrávky je, jak už název napovídá, sníh. Spojuje sedm poměrně rozsáhlých skladeb jako symbol pomíjivých, křehkých tajemství ukrytých za křiklavou a hlučnou oponou naší citově okoralé každodennosti. Kate Bush nebyla nikdy na posluchače náročnější. Tento subtilní melodram vyžaduje maximální soustředění a ponor. Už o šest let starší album Aerial bylo v porovnání se starší zpěvaččinou tvorbou komorní a lyrické, ale 50 Words for Snow se do tiché kontemplace noří ještě podstatně hlouběji.

Platí to především o prvních třech skladbách, kterým dominují rozvážný klavírní doprovod na pomezí klasické hudby a jazzu, citlivě ztišené bicí Steva Gadda a zvolna se odvíjející verše. Cherubínský hlásek padající vločky v úvodní Snowflake patří Albertovi McIntoshovi (ano, malý Bertie z desky Aerial), synovi Kate a kytaristy Dana McIntoshe, který na albu rovněž hraje. Jímavý dialog o touze po setkání, v němž Kate jen stále opakuje "The world is so loud. Keep falling, I'll find you." navede posluchače bezpečně na letovou hladinu alba, na níž je třeba úplně odpojit kabel k vnějšímu světu, protože jedině tak je možné zachytit tu jedinou správnou vločku z miliard.

Téma sněhu se v následující Lake Tahoe projevuje vlastně jen ve vysokohorské destinaci zmíněného jezera, v němž podle pověsti přebývá žena ve viktoriánských šatech, a také ve jméně jejího starého psa Sněhové vločky, kterého tato jezerní dáma v písni přivolává domů. Také tady se Kate o vokální linky dělí s hosty: ve stylu chrámových zpěvů, který pěkně ilustruje mýtickou povahu příběhu, jí sekundují Stefan Roberts a Michael Wood. Hrdinou Misty, kde se rytmika poprvé více rozhýbe, je sněhulák. Nikoli ovšem jako středobod dětských her, ale přízračný milenec, který se oknem vkrade vypravěčce do ložnice, aby za její vášnivá objetí zaplatil životem. Ráno po něm zbude jen promočené prostěradlo a palčivý pocit ztráty.

Druhá polovina už má o něco zřetelnější písňové kontury. Wild Man vyprávějící o jakémsi pololegendárním himálajském přeludu (spíš tibetská obdoba Mauglího, než tradiční yetti) má výrazný rytmický tah a hlavní melodický motiv zaplněný zvukomalebnými místními názvy zpívá s Kate pohostinsky Andy Fairweather Low, známý to sideman Erika Claptona nebo Rogera Waterse. Zdaleka nejprovařenější hvězdou mezi hosty je ovšem Elton John v následující Snowed in at Wheeler Street. Do duetu spřádajícího fantastický příběh dvou milenců, kteří se ztrácejí a nacházejí na cestě skrze staletí, se ale Sir položil s obdivuhodnou pokorou a empatií. Jeden z vrcholů alba, ačkoli na něm sněží pouze v jediném verši.

Titulní skladba se v porovnání s ostatními tváří skoro rozmarně. Nejen, že je nejsvižnější, ale většinu textu tvoří prostá recitace (britský herec Stephen Fry) padesáti výrazů opisujících sníh, přičemž se jedná o čím dál bláznivější novotvary. Kate inspirovala informace, že Inuité mají pro tento živel právě padesát různých slov a roztomilým způsobem se je tu pokusila trumfnout. Závěr se nese opět v přísně intimním duchu, pouze klavír a zpěv. Among Angels žádné "sněhové" narážky neobsahuje, ale obraz blízké osoby obklopené andělskými přeludy s útěšnou vizí tiše se snášejících vloček dokonale koresponduje.

Přestože jde o koncepční, umělecky velmi ambiciózní dílo, je opakem okázalosti. Katin zpěv jen zřídka zabrousí do expresivnějších proudů, většinou jí splývá ze rtů s beránčí mírností, zároveň z něho ale sálá teplo absolutního prožitku, které tu zimní atmosféru činí smyslnou i útulnou. Nenápadný hudební doprovod je hlavně v první polovině na hranici ambientní nevzrušivosti, i proto je dobře neopomíjet texty. Bez nich se pozornost snadno unaví a myšlenky rozprchnou. Tuhle desku si zřejmě nebudete pouštět příliš často. Nespleťte se ale při zařazování do vaší domácí fonotéky. 50 Words for Snow nepatří do pavučinami zaneřáděné kolonky "nudné", ale do pečlivě udržované přihrádky "sváteční".

tracklist:

1. Snowflake
2. Lake Tahoe
3. Misty
4. Wild Man
5. Snowed in at Wheeler Street
6. 50 Words for Snow
7. Among Angels