King Crimson - Three of a Perfect Pair (1984)

8/10
Našel Robert Fripp svou ideální sestavu spolupracovníků nebo jen hledat přestal a to i v tvůrčí rovině? Řekl bych, že album Three of a Perfect Pair může poskytnout kladnou odpověď na obě otázky. S Adrianem Belewem, Tonym Levinem a Billem Brufordem se ve studiu sešli už potřetí a na jejich vzájemném propojení je to znát. Jejich souhra je samozřejmá a jiskřivá, kvartet tvoří dokonale fungující agregát a o nápady stále nemá nouzi. Zároveň se ale ukazuje, že v minulosti tak časté personální změny v kapele měly něco do sebe. Hudba King Crimson byla díky nim nevyzpytatelnější, nikdo si nemohl být jistý jakou chemickou reakci způsobí nové obsazení a s jakým výsledkem.
Album Three of a Perfect Pair v tomto směru nepřináší nic, co by majitelé obou předchozích desek Discipline a Beat už neznali. Protnutí progrockových výbojů z minulé dekády s byrneovsko-bowieovskými impulzy ale ani do třetice nezní opotřebovaně. Hned titulní píseň, otevírající album, patří k těm nejchytlavějším v repertoáru King Crimson. Do polyrytmického brebentění kytary, basy a bicích se Belewův vokál vkládá s nenucenou elegancí i naléhavostí a tak je tomu i v dalších třech zpívaných skladbách, které dominují první ("levé", jak ji hudebníci pojmenovali) straně. Z nich vyniká také Sleepless s přímočaře pulzujícím rytmem, který táhne především fantastická figura Levinovy baskytary.
Do experimentálnější a převážně instrumentální roviny se album zlomí se skladbou Nuages (That Which Passes, Passes Like Clouds), do jejíž bublající rytmické základny vpadávají syntezátory a Frippova kytara. Následující Industry a Dig Me zase charakterizují nervní, až útočné bubenické brejky, stále ale nepřichází nic, co bychom od skupiny v jiném vydání už neslyšeli. Artistnější druhá polovina alba je tak o něco rozpačitější než ta první, která výraznými písněmi zdařile navazuje na posluchačsky vstřícnější desku Beat. Přesto si stále drží slušný standard a závěrečná Larks' Tongues in Aspic (Part III), rozvíjející motivy prvních dvou částí ze stejnojmenného, jedenáct let starého alba, jde dokonce nad něj.
Mimo univerzum King Crimson představuje album Three of a Perfect Pair pořád zatraceně vysokou laťku, přestože v jeho hranicích se může zdát jako slabší kousek. V době, kdy druhdy odvážné novovlnné výboje většinou zmutovaly do konfekčního popového balastu, má jejich progrocková varianta v podání King Crimson pořád příchuť něčeho dobrodružného a dráždivého. I přesto, že svou roli inovativního předvoje skupina podle všeho už dohrála.
tracklist:
1. Three of a Perfect Pair
2. Model Man
3. Sleepless
4. Man with an Open Heart
5. Nuages (That Which Passes, Passes Like Clouds)
6. Industry
7. Dig Me
8. No Warning
9. Larks' Tongues in Aspic (Part III)