Korben Dallas - Deti rýb (2022)

8/10

Možná jde jen o nepodloženou asociaci, ale s každou novou deskou Korben Dallas sílí můj pocit, že po svém a možná jen podvědomě navazují na linii, kterou do slovenské pop music nesmazatelně vložili Dežo Ursiny nebo Jaro Filip a pro níž je charakteristické souznění kompoziční a instrumentální preciznosti, hravosti a oduševnělé introspekce. Zároveň úplně neopouštějí ani vývojovou větev méně posluchačsky náročnou, řekněme popovou, kterou můžeme pro zjednodušení zaštítit třeba osobností Mekyho Žbirky. Ostatně název písně Roky a dni z čerstvé desky Deti rýb je patrně odkazem právě ke Žbirkovu albovému bestselleru z roku 1983. Ať je to jak chce, nelze popřít, že kapela prošla v uplynulém desetiletí pozoruhodným vývojem a označení "kytarovka" je v jejich případě už nějakou dobu neudržitelné.

Výrazný předěl znamenalo už předchozí album Bazén, jehož podobu zásadním způsobem ovlivnil britský producent Eddie Stevens. Tehdy se skupina dopracovala k poměrně dlouhým skladbám plným neobvyklých zvukových detailů a rozjímavých nálad, novinka, podstatně nenápadněji produkovaná Tomášem Slobodou, ji už ale zastihuje v jiném rozpoložení. Většinou ztišené polohy zůstaly, ale půdorys písní je přehlednější a semknutější, převažují akustické nástroje a stopáže nejdou přes čtyři minuty. Střídmost aranží částečně pramení v momentálním triovém obsazení, na které se skupina redukovala po odchodu kytaristy Ľuboslava Petrušky, pro invenci zbylých členů to ovšem nepředstavuje žádnou brzdu. Pohrávají si s gospelem (Teória všetkého), funkem (princeovskými syntezátory okořeněná Zapadáme) nebo bossanovou (Dievča s kladivom) a každá píseň má osobitou atmosféru i vlastní sadu neotřelých nápadů.

Ačkoli album vznikalo během pandemických měsíců a tudíž téměř bez přímého kontaktu mezi jednotlivými členy, jeho hlavním trumfem je uvolněnost a hravost. Korben Dallas se nevyhýbají závažnějším tématům, ale dokážou je zpracovat s nadhledem, jemným humorem nebo aspoň s konejšivou smířlivostí, jako v případě závěrečného songu Pekne zomrieť, který je jakousi mírovou zástavou ve věčném zápase člověka se smrtí. Píseň Zapadáme přesvědčuje o prospěšnosti spolupráce mezi lidmi formou často humorných přirovnání, text o marných útěcích před realitou ve skladbě Stále tam halí kapela do jakéhosi snového oparu a přehnanému patosu se úspěšně vyhýbá i v "kosmologickém" gospelu Teória všetkého.

K sympatické rovnováze mezi melancholií a hravostí přispívá také hostující dívčí vokální trio, které se podílelo už na Bazénu. Tvoří efektní protiváhu vyzrálému a tvárnému zpěvu Juraje Beretina, jeho účast na albu Deti rýb je ale bohužel také rozloučením s kapelou. I v souvislosti s uvedenými personálními změnami hovoří členové Korben Dallas o určitém přechodném období, které čerstvá nahrávka zachycuje. Pokud je to tak, nevyznačuje se tento předěl rozpačitým tápáním, ale chutí promýšlet nové směry a kapelu tak definitivně odklání od kytarových hitů pro rádia k rafinovanějším způsobům vyádření. Takový přístup možná nevede k tloustnutí peněženek, zato spolehlivě okysličuje tvůrčího ducha. Díky tomu Korben Dallas zůstávají kapelou s budoucností.

tracklist:

1. Deti rýb
2. Roky a dni
3. Zapadáme
4. Teória všetkého
5. Stále tam
6. Popínavá
7. Dievča s kladivom
8. Dvere
9. Pekne zomrieť