Kurtizány z 25. avenue - Chemie (2005)

7/10

Jestli se někomu nepozdávalo inklinování Kurtizán k čím dál jemnějšímu zvuku na posledních deskách, měla by Chemie dotyčného uspokojit. Přitvrzení je od začátku okamžitě patrné, robustní kytarové riffy a silový dusot rytmiky opět charakterizují většinu nového repertoáru. Skladby Naruby, Chci tvoji hlavu a Dezert tvořící pro mě zásadní trojlístek tohoto alba (výrazná je i Tenkrát na Balkáně) disponují drsným magnetismem ne nepodobným třeba rituálním nářezům Killing Joke.

Naštěstí ale s posunem k živočišné tvrdosti nepřichází skladatelská impotence, dlouholeté zkušenosti muzikantů nedovolí písním sklouznout k nějakým bezhlavým řežbám. Vždy jsou k mání neotřelé detaily, zajímavé groovy, přechody či vyhrávky. Samozřejmě v mezích možností stylu, který si Kurtizány už dávno vybudovaly a opracovávají ho spíš povrchově. I tentokrát sice dojde na volnější pasáže a drobné aranžérské experimenty, ale až ve druhé půlce a to ještě v nijak závratném množství (25. aenue, rozsáhlejší závěrečná Chemie). Ve zkratkovitých textech zůstává vše při starém. Z toho, co se mi daří rozšifrovat, se zdá, že pozornost se momentálně soustřeďuje na reflexi války, a to jak té mediálně vděčné, tak i té nenápadnější, každodenně pouliční. Neveselá témata, nekompromisně stručná pojmenování.

Kurtizány nikdy nenatočily převratnou nebo snad dokonalou desku, zároveň ale ani vyložený propadák. Drží si vytrvale svůj standard a i když nepatří k hudebním prorokům ani spasitelům, mezi našimi rockovými dělníky patří stabilně k nejlepším.

tracklist:

1. Vyhoďme ho z kola ven
2. Naruby
3. Chci tvoji hlavu
4. Dezert
5. Xanax
6. 25. avenue
7. Taxikář
8. Tenkrát na Balkáně
9. Chemie