Lenka Dusilová - Baromantika (2011)
8/10
Po deskách Mezi světy a Eternal Seekers už nemusí Lenka Dusilová o svém přerodu v soběstačnou muzikantskou vizionářku nikoho přesvědčovat. Doba tápání a "dobrých rad" od jiných je dávno pryč. Lenka zůstává týmovým hráčem, ale kormidlem otáčí se zralou sebejistotou a posádka bere její kurz za svůj.
Návaznost na úžasné album Eternal Seekers se na její další nahrávce nejnápadněji odráží v opětovné spolupráci s Beatou Hlavenkovou, Baromantika jde ale svou vlastní cestou. Zjevných jazzových vlivů je méně a aranžérskou průzračnost teď na mnoha místech střídá opulentní zvukové pozadí, v němž rytmika, akustické nástroje, elektronika i ruchy vytvářejí kompaktní a přitom odvážně experimentující zvukovou lázeň. Termín sound design, který v kreditech figuruje hned u tří členů Lenčiny nové kapely (Hlavenková, Viliam Béreš, Patrick Karpentski), je pro album klíčový. Jde o skutečné zvukové krajiny s mnoha barvami a zákoutími, které ovšem fungují především jako celkové panorama.
Zejména v první polovině nahrávky je někdy ten atak na posluchačovy smysly snad až příliš mohutný, i když to samozřejmě závisí na jeho trénovanosti či momentálním rozpoložení. Zpěv, melodie a (už tak dost šifrované) textové sdělení mají co dělat, aby uhájily své právo na pozornost. Zhruba od písně Wspomnienie, kterou otextovala a s Lenkou si v duetu zazpívala Dorota Barová, už to ale přestává vypadat, jako by tvůrci chtěli za každou cenu ohromit svou zvukovou imaginací, uvážlivěji ji dávkují a s tím přicházejí i nejsilnější skladby. Brother, další duet, tentokrát s Justinem Lavashem, Lenčina čistě autorská Smiluje působivě protrhávaná jejími hlasovými erupcemi a zejména na modulovaných a rytmizovaných vokálech postavení Ptáci s textem M. E. Kyšperského. Když se ve Valerii opět zvedne ona zvuková hradba, má už se zpěvovou linkou rozvržené role tak, aby si nepřekážely.
Pokud je tedy na celém albu patrná snaha pracovat s kontrasty mezi ztišenými a vybuzenými pasážemi, lépe se to daří ve druhé půlce. Rozdíl ale není velký, vnímám ho spíš intuitivně, a i v úvodu desky najdeme výrazné skladby, jako jsou Baromantická, Luna (duet s Václavem Bartošem) nebo Moje milá má všechny přednosti vody, Lenčiným bratrem Markem zhudebněná báseň francouzského autora Victora Segaléna. Ona vlastně ta košatá aranžmá souzní se slůvkem barokní zabudovaným do názvu desky. Jen se mohlo častěji přihlédnout k heslu "méně je více". I tak je ale Baromantika důstojným a perspektivním následovníkem Eternal Seekers a Lenka Dusilová se díky ní stává definitivně první dámou českého alternativního popu.
tracklist:
1. Baromantická
2. Mrazy
3. Království zvyku
4. Luna
5. Moje milá má všechny přednosti vody
6. Wspomnienie
7. Brother
8. Smiluje
9. Ptáci
10. Valerie
11. Kontrapunk