Leonard Cohen - Songs of Leonard Cohen (1967)

10/10

O spoustě muziky se píše, že je náladotvorná, málokterá ale splňuje doslovný význam takového označení. Jestli někdo opravdu dokáže navodit určitý druh duševního rozpoložení ať už jste na tom právě jakkoli, je to právě tenhle kanadský písničkář s hlubokým vemlouvavým hlasem. Poslouchat Písně (i písně) Leonarda Cohena je jako navštívit chrám, ovšem takový, kde jsou všechny lidské slabosti, bolesti, viny, vášně i rozkoše stejně svaté jako boží hlas, protože jsou právě jím. Naladí vás do stavu pokorné, sebezpytné melancholie ať chcete nebo ne. Ve chvíli, kdy Cohen na sklonku roku 1967 vydává své první album, je už na nejlepší cestě stát se uznávaným literátem (má na svém kontě čtyři básnické sbírky a dva romány), a je to právě tento počin a jeho pozvolna narůstající úspěch, co přehodí výhybku na jeho životní pouti směrem k hudbě.

Ačkoli producent John Simon prosadil přes autorovu nechuť různé aranžérské domalovánky (smyčce, klávesy, flétnu, sbory), ty jsou opravdu jen střípkovité a výsledek zůstal chvályhodně komorní. Většinu času slyšíme jen jednoduché vybrnkávané figury akustické kytary, které neodvádějí pozornost od veršů a naopak podtrhují jejich naléhavost. Ze všech Cohenových alb je toto asi zvukově nejvíc jednolité a působí tak neobyčejně vyrovnaně a soustředěně. Notoricky známé songy jako Suzanne, Sisters of Mercy nebo So Long, Marianne neční nad ostatními, jen jim dělají poctivou reklamu.

Písničkářův hlas je oproti dnešku podstatně melodičtější a výše položený, jeho mladistvá "neotřískanost" ale nijak nezmenšuje osudovou hloubku, která v něm zeje, vábí i svírá. Pokud srovnáváme Leonarda Cohena s jeho žánrovými souputníky, v jeho písních není ani vokální vytříbenost Simona a Garfunkela, ani intelektuální odstup Boba Dylana, ačkoliv jeho texty jsou samozřejmě stejně literárně vyspělé jako ty páně Zimmermanovy. V jeho projevu je hodně z evropského tradice, je spíš jakýmsi méně expresivním protějškem francouzských šansoniérů. Prosté ale maximálně účinné mollové melodie jsou pro něj romantickým plavidlem, které nese k břehům marnosti a naděje opojná i palčivá slova o lásce, touze, víře i utrpení a je jen málo těch, kteří se po setkání s touto bludnou lodí aspoň na chvíli nepřipojí k její divotvorné plavbě. 

tracklist:

1. Suzanne
2. Master Song
3. Winter Lady
4. The Stranger Song
5. Sisters of Mercy
6. So Long, Marianne
7. Hey, That's No Way to Say Goodbye
8. Stories of the Street
9. Teachers
10. One of Us Cannot Be Wrong