Liars - TFCF (2017)

8/10

Lháři v množném čísle jsou v tuto chvíli minulostí. Juliana Grosse, který opustil kapelu po vydání předchozí desky Mess, letos následoval i zakládající člen Aaron Hemphill, osiřelý Angus Andrew ovšem balit nehodlá. Vzhledem k nevyzpytatelným stylovým skokům, na jaké jsme u Liars zvyklí, ani není třeba nahrazovat zavedenou značku jiným jménem. Tím spíš, že její fantomatická identita zůstala zachována a Andrew opět dovádí na jiném pískovišti, než minule.

Po elektronickém, zvukově sevřeném a relativně přehledném albu Mess cítil tentokrát potřebu návratu k volnějším, organičtějším strukturám. Nepředvídatelnost TFCF (Theme From Crying Mountain) ale nevede k tísnivé roztěkanosti na hranici chaosu, jako v dávnější minulosti, působí promyšleněji, snad i vyrovnaněji. Souvislost s Andrewovým přesunem z amerických velkoměst do rodné Austrálie je patrná. Nahrávalo se v těsném sousedství buše, jejíž zvuky a hlasy jsou na desce v různě procesované podobě použité a ačkoli je neznalý posluchač jen těžko identifikuje, blízkost liduprázdné pustiny se otiskla do soustředěnějšího a intimnějšího charakteru skladeb. "V New Yorku a LA jsem si neustále připadal izolovaný. Tady, daleko od lidí, se cítím mnohem víc propojený se svým prostředím, než ve velkém městě," říká Andrew a zmiňuje také vnímání času podle přílivu a odlivu, které je v místě, kde žije, existenčně důležité a jeho čerstvou tvorbu rovněž ovlivnilo.

Otřepaný model "návrat k přírodě" ale nezadusil Andrewův neklid zcela a jeho podvratné zvukové kutilství už vůbec ne. Naopak, zbavený městského stresu jakoby dostal křídla a hýří silnými motivy, působivými kontrasty i melodickými útočišti. Do značné míry se vrací ke kytarám aniž by zavrhnul elektroniku, přičemž hranici stále vede skrze tajuplný les lo-fi ruchů a škobrtajících beatů, ve kterém je pouze poněkud útulněji, než dřív. Ve skladbách The Grand Delusional, No Help Pamphlet nebo No Tree No Branch dokonce okukuje vzdušné indie folkové mýtiny, ačkoliv pokaždé si najde čas na nějaký ten zcizující škrábanec nebo nečekaný zlom. Ve druhé půlce dojde i na agresivnější beaty (Cred Woes jako nejsilnější ozvěna předchozího alba, Coins in My Caged Fist), nečekaně melodické vokální linky střídají abstraktnější tracky, soudržnost celku si ale Andrew ohlídal. Ani jako solitér a repatriovaný Australan nepřestal překvapovat, dráždit a inspirovat.

tracklist:

1. The Grand Delusional
2. Cliché Suite
3. Staring at Zero
4. No Help Pamphlet
5. Face to Face with My Face
6, Emblems of Another Story
7. No Tree No Branch
8. Cred Woes
9. Coins in My Caged Fist
10. Ripe Ripe Rot
11. Crying Fountain