Lina_Raül Refree - Lina_Raül Refree (2020)

9/10

O tom, že portugalské fado nemusí být odsouzeno ke strnulému dožívání v roli zakonzervovaného žánru vhodného tak pro snoby nebo turisty, už před lety dokázala přesvědčit i u nás známá zpěvačka Mariza. Album Lina_Raül Refree, které na ospalý novoroční trh připravil neúnavně hledačský label Glitterbeat, je v revitalizaci fada ještě podstatně smělejší. Španělský muzikant a producent Raül Refree (Rosalía, Lee Ranaldo) na ní jde vysoko nad rámec pouhého produkčního dohledu a s portugalskou zpěvačkou Carolinou Rodrigues, věnující se rovněž opernímu zpěvu a vystupující pod jménem Lina, vytváří rovnocenou tvůrčí dvojici, která je s to zažehnout v rámci tradičního žánru skutečnou revoluci.

Ortodoxní podoba fada počítá pouze s kytarovým doprovodem, Refree ho však s jedinou výjimkou (závěrečná Voz Amália de nós) nahradil klávesovými nástroji. Piano v písních Gaivota, Barco Negro nebo Ave Maria Fadista ještě tolik nepřekvapí, ačkoli i s ním Refree pracuje nezvykle: místo rozevlátých běhů po klávesnici volí střídmé, náladotvorné údery. Ještě pozoruhodnější je ale jeho minimalistické ale neméně účinné využití analogových syntezátorů ve většině skladeb. Tady se naplno projevuje, jakou výhodou je pro něho absence hlubší obeznámenosti s tradicí fada, což byl i jeden z důvodů, proč ho Lina, toužící vymanit se z žánrových stereotypů, oslovila ke spolupráci.

Zatímco její interpretace písní pocházejících z repertoáru legendární zpěvačky a herečky Amálie Rodrigues se nese v tradičním citově exaltovaném až teatrálním duchu, Refreeho repetitivní klávesové motivy a rozechvěle pulzující drony je posouvají do nové dimenze. Vůbec nejdou proti zjitřenému Lininu přednesu, naopak nevtíravým a originálním způsobem podtrhávají osudovost, která je fadu vlastní a zasazují ji do jakéhosi zasněného bezčasí. Strohý ale vynalézavý a píseň od písně se proměňující Refreeho sound design funguje stejně dobře v expresivnějších i intimních momentech. Ostré dynamické zlomy ve zpěvu i klavírním doprovodu písně Quando eu era Pequenina Refree originálně dotváří sirénovitým houkáním syntezátoru, zatímco v subtilní Destino hypnotizuje překrývajícími se zvlněnými drony a sotva slyšitelnými osiřelými tóny piana.

Na albu Lina_Raül Refree dochází k dokonalému prolnutí starého a nového, tradice a experimentu. Oběma hudebníkům se díky nesmírně citlivému a pozornému přístupu podařilo fado obohatit, proměnit a přiblížit modernímu posluchači a přitom neztratit ani špetku z té okázalé melancholie, která žánr charakterizuje. "Fado si časem vytvořilo spoustu pravidel. My jsme mnohá z nich porušili ale nikdy jsme nezapomněli na jeho kořeny." shrnuje Lina. Pro vystižení křehké nádhery jejího a Refreeho alba se ale slova hledají těžko.

tracklist:

1. Medo
2. Cuidei que tinha morrido
3. Sta Luzia
4. Destino
5. Gaivota
6. Quando eu era pequenina
7. Maldição
8. Foi Deus
9. Barco Negro
10. Fado menor
11. Ave Maria Fadista
12. Voz Amália de nós