Luboš Pospíšil & 5P - Chutnáš po cizím ovoci (2011)

8/10

Od chvíle, kdy Luboš Pospíšil oprášil kapelní jmenovku 5P, zažívá skutečné tvůrčí i interpretační obrození. Ne, že by snad v mezidobí od rozpadu původní sestavy koncem osmdesátých let vydával špatné desky, ale absence stabilní muzikantské základny, přinášející vedle profesionálních výkonů i nějakou tu nadstandardní společnou "chemii", na nich byla přeci jen patrná a Pospíšilovo jméno se během let ocitalo i v rámci pamětnické generace stále víc na okraji zájmu. Až v omlazeném týmu spoluhráčů (původní 5P pamatuje pouze kytarista a skladatel Bohumil Zatloukal), sestaveném v roce 2007, našel zasloužilý písničkář tu správnou oporu, s níž mohl navázat na svá nejslavnější léta. Příznivou konstelaci potvrdilo už první album Příznaky lásky a jeho následovník, nazvaný Chutnáš po cizím ovoci, jeho kvalitám nezůstává nic dlužen.

Kapela zní vyhraně i čerstvě, v dobrém slova smyslu staromilsky, ale bez dědkovské utahanosti. Na tom má jistě svůj podíl nápaditá a variabilní rytmika Martina Štece (baskytara) a Páji Táboříkové (bicí). Klávesy Ondřeje Fencla vstupují do převážně kytarového prostředí uvážlivě a účelně, což je v porovnání se zvukem nahrávek z osmé dekády výrazné plus. Řízná kytarová aranžmá zase charakterizují dravější skladby jako Nenápadné teď nebo Stále jsme to my. Základní pětici pak v romantičtějších momentech doplní saxofon Petra Venkrbce (Na útěku, Tak vznikla zem) nebo smyčcová sekce excelující především v Zátiší s dívkou a jestřábem.

O autorství skladeb se už tradičně rovnoměrně dělí Pospíšil se Zatloukalem, zatímco textařské zázemí je pestřejší. Vedle osvědčeného Pavla Šruta přispěli po dvou textech klávesista Ondřej Fencl, Jan Sahara Hedl, který s Pospíšilem spolupracoval už na albu Jsem v tom, a také písničkář a nepřeslechnutelný moderátor Rádia Beat Pepa Lábus. Písně přitom působí jako z jednoho pera, všichni textaři se dokázali skvěle trefit do pospíšilovské poetiky a jejich příspěvky navzájem souzní a doplňují se. Album je vůbec vzácně vyrovnané. V minulosti se vždy na Pospíšilových deskách nacházely momenty - aranžérské i textařské - , které působily cizorodě a v horším případě vyloženě tahaly za uši. Na albu Chutnáš po cizím ovoci nic takového není, ale ani se nedá říct, že by jen tak plynulo bez zřetelnějších vzepětí.

Pospíšilovi, jehož nezaměnitelný hlas neztrácí nic ze své znělosti a snivé naléhavosti, se dokonce podařilo něco, co mu jeho generační souputníci, včetně takového Vladimíra Mišíka, mohou jen závidět. V podobě závěrečné balady Tak vznikla zem získal do svého repertoáru hit, který se co do odezvy na koncertech může směle měřit s jeho osvědčenými trvalkami z osmdesátek. Hitové parametry má ale prakticky každý z jedenácti songů na desce, která je dokladem blahodárného vlivu multigenerační sestavy současných 5P na Pospíšilovu písničkářskou invenci. Označíme-li album Chutnáš po cizím ovoci za jeden z vrcholů jeho diskografie, nebudeme nijak přehánět.

tracklist:

1. Chutnáš po cizím ovoci
2. Nenápadné teď
3. Žena ledová
4. Na útěku
5. Nikdy
6. Srpnový prstoklad
7. Zátiší s dívkou a jestřábem
8. Obsidián
9. Stále jsme to my
10. Šlapala k ránu chodník
11. Tak vznikla zem