Mariza - Fado Curvo (2003)

9/10

Druhým albem potvrdila Mariza šuškandu o největším talentu stylu, kterému v Portugalsku říkají fado a považují ho právem za svůj národní poklad. Snoubí se v něm hispánský temperament s dramatičností francouzského šansonu, jeho citové zanícení je ale o něco strojenější, teatrálnější, přesto ale plné upřímných emocí. Někomu může připadat zbytečně afektované, ale to k fadu prostě patří, berte nebo nechte být.

Mariza patří k těm interpretům, kteří se fado snaží sladit s cítěním současné generace, ale jde na to nenásilně a s pokorou. Podstatná část alba Fado Curvo se nese v tradičním tónu, to znamená, že osudově tklivý zpěv Marizy podmalovává jen krajkoví kytar zdůrazněné střídmou basou a tu a tam ještě lehoučkými perkusemi, ale nebezpečí jednotvárnosti je šikovně narušováno vkládáním rychlejších, skoro by se dalo říct rozverných kousků (Feira de Castro, Fado Curvo, Entre o rio e a razão) nebo tím, že úlohu doprovodného nástroje převezme klavír (Retrato, O deserto, Anéis do meu cabelo), což je pro mnohé samozvané strážce čistoty žánru svatokrádežný čin, ale nám, obyčejným smrtelníkům bez předsudků, to poslech příjemně osvěží.

A nakonec je to Marizin zpěv, o který jde v první řadě a ten je bezchybný. Technicky dokonalý, vřelý a tvárný, mladistvý i vyzrálý, pateticky vypjatý i intimně ztišený. Ušlechtilá krása. 

tracklist:

1. O silêncio da guitarra
2. Cavaleiro monge
3. Feira de Castro
4. Vielas de Alfama
5. Retrato
6. Fado curvo
7. Menino do Bairro Negro
8. Caravelas
9. Entre o rio e a razão
10. O deserto
11. Primavera
12. Anéis do meu cabelo