Mastodon - The Hunter (2011)

9/10

Možná se Mastodon s každou deskou vzdalují syrovým undergroundovým začátkům, ale vytříbenější sound, přehlednější kompozice a melodické vokály v jejich případě neznamenají nadbíhání masovému vkusu. To spíš přirozené zrání, zdokonalování výrazových prostředků, které je vedou k dalším metám. The Hunter je zatím jejich nejhitovější deskou, o vyměknutí ale nemůže být řeč.

Masivní a krásně čitelný zvuk je už u Mastodon normou, ale s příklonem k jednodušším písňovým strukturám snad ještě získal na údernosti. Kapela nešetří závratnými riffy (mým favoritem je v tomto směru Blasteroid) ani silnými vokálními linkami. Vedle Troye Sanderse a Brenta Hindse (jeho bratrovi, který zahynul na lovu, je album věnováno) dostal zase o něco větší prostor bubeník Brann Dailor a jeho zpěv, nejčistší z celé trojice a místy ne nepodobný Jerrymu Cantrellovi, je pro skupinu rozhodně přínosem. S písničkovějším materiálem se zdaleka nevytratilo množství instrumentálních parádiček a nevšedních harmonických a melodických pamlsků, nemluvě o téměř neutuchajícím rytmickém běsnění Dailorových bicích. Hudební vichřice je na The Hunter zase o něco organizovanější, ale neztrácí sílu ani mystickou podmračenost.

Horečnatě nadupaný rozjezd obstarává trojice excelentních nářezovek Black Tongue, Curl of the Burl a Blasteroid. Následně se dynamika skladeb stává proměnlivější, do riffových orgií se protlačují atmosféričtější pasáže a uprostřed nahrávky pak trůní titulní The Hunter, mohutný baladický opus a přirozený předěl desky. Hladina se vzápětí znovu rozvíří při Dry Bone Valley a Thickening, aby se v majestátním vytržení vzdemula při chorálovité Creature Lives. Setrvalého úbytku brutálních pěveckých rejstříků nijak zvlášť neželím, ale hrubší odstín, který do následující Spectrelight přináší hostující Scott Kelly z Neurosis, je určitě vítaným zpestřením. Ještě jedna úderná, rytmicky zauzlovanější vypalovačka (Bedazzled Fingernails) a do finále album vede opět táhlá, z větší části instrumentální The Sparrow přizdobená téměř éterickými sbory.

Shrnutí je jednoznačné: ústup, byť i jen strategický se na The Hunter nekoná. Vstřícnější forma bez jednotné koncepční linie pro Mastodon neznamená šťouchání do vrátek vedoucích ke komerčním vavřínům, ale možnost dalšího vývoje, možnost předvést svoje vášnivé zaujetí i hráčskou vybavenost zase v trochu jiném světle. Soudě podle toho, jaké má tahle nahrávka koule, ještě nějakou dobu potrvá, než se tohle prehistorické monstrum staně hudební zkamenělinou.  

tracklist:

1. Black Tongue
2. Curl of the Burl
3. Blasteroid
4. Stargasm
5. Octopus Has No Friends
6. All the Heavy Lifting
7. The Hunter
8. Dry Bone Valley
9. Thickening
10. Creature Lives
11. Spectrelight
12. Bedazzled Fingernails
13. The Sparrow