Nahoru po schodišti dolů band - Mokrý prádlo (2005)
6/10
Přestože se modus operandi skupiny nijak výrazně nezměnil, připadá mi s každou deskou vyždímanější (když už jsme u toho prádla). U muziky tohoto typu by bylo chybou čekat nějaké instrumentální parádičky, ale nápadů je třeba v každém stylu a těch, zdá se, ubývá. Ty písničky jsou z příliš podobného vrhu. Někdy se, pravda, zadaří a vznikne slušná hitovka (Ve 4 ráno, Na stírce, Šachy), stereotypu se čelí použitím reggae (Divnej čas - jen kdyby do toho Marek Brodský nebubnoval tak zoufale rovně), pokusy o temnější hudební barvy (Splín) nebo naopak drobnými crazy vsuvkami (Sám doma, Whirlpool Blues, V domě umění), které dávají vzpomenout na někdejší novovlnou ztřeštěnost. Ale celkově se kapela čím dál víc opakuje.
Platí to i o textech, které byly vždycky jejich silnou stránkou. Životní beznadějí a konzumem devastované osudy plebejců, vztahové katastrofy, krize středního věku. Pořád stejná témata podávaná s opět o trochu černějším humorem. I když to v nich stále sem tam zajiskří trefným pojmenováním skutečnosti nebo štěpným rýmem, těch míst setrvale ubývá. Dokonce i Jiří Dědeček v Láhvi se jako textař tentokrát moc nevytáhl. S přehledem v téhle kategorii vítězí obě použité básně J.H.Krchovského, ty ale zase trpí hodně odbytým hudebním zpracováním (Narážeje do lidí před lety využila Hudba Praha mnohem lépe).
I ten humor začíná být ve své jedovatosti víc křečovitý než černý a je dost možné, že se v tom odráží i hroutící se vztahy v kapele, která krátce po vydání Mokrýho prádla zásadně změnila sestavu a následně i název. Asi to byl jediný rozumný krok, který mohl zabránit tomu, aby se z kdysi tak zábavného bandu nestal jen sebeparodický stín. K tomu tohle album nebezpečně směřuje, i když ani ono nepostrádá svoje světlé chvilky.
tracklist:
1. Zakládáme kapelu
2. Ve 4 ráno
3. Narážeje do lidí
4. Láhev
5. Divnej čas
6. Sám doma
7. Mokrý prádlo
8. Na stírce
9. Splín
10. Nervy
11. Whirlpool Blues
12. Druhá míza
13. V domě umění
14. Šachy
15. Noc na vsi
16. Jsou zločiny...