Nick Cave and the Bad Seeds - From Her to Eternity (1984)
9/10
To, co si Nick Cave do další fáze své kariéry přinesl z bývalého působiště v The Birthday Party, byla především ostentativní neúcta k zažitým představám, jak má správně znít rocková kapela. Už nebylo jeho cílem šokovat a provokovat za každou cenu, jak tomu bylo v případě divokého australského kvinteta, z touhy určovat si vlastní pravidla ale neslevil ani o píď. Na albu From Her to Eternity s novou, zatím ne zcela ustálenou sestavou spoluhráčů, která podle poslední studiové nahrávky předchozí kapely dostala jméno The Bad Seeds, opět nelítostně dekonstruuje rocková klišé včetně těch post-punkových, ale postupuje při tom dost odlišně.
Uřícenou toxickou zběsilost nahrazuje plíživými tempy a strohou instrumentací, v níž vzniká víc prostoru pro každý nástroj, pro každý hluk a především pro vyznění Caveových textů, které vyzrávají spolu se svým autorem. Teď už to nejsou jen sotva artikulované výkřiky zmaru, paranoie a sebepohrdání. Cave tyto stavy a emoce neopouští, ale zasazuje je do komplexnějších příběhů a portrétů, kterým nechybí autobiografické prvky (touhou pološílený kapitán z písně Cabin Fever! má na paži vytetované jméno tehdejší zpěvákovy družky Anity Lane) ale ani vzrůstající vypravěčské ambice. Ve skladbách jako Well of Misery, Saint Huck nebo A Box for Black Paul jasně identifikujeme Caveovy oblíbené kulisy skládající se z biblických a temně westernových motivů, jejich hrdiny-vyvržence rozežírá bezedný žal i marné volání po vykoupení. Protagonistu titulní písně zase mučí rozpor mezi sžíravou sexuální touhou a strachem z jejího naplnění, které si ztotožňuje se smrtí. Nechybí ani černěhumorné momenty, jako když vypravěč písně Wings Off Flies v nápodobě rozpočítadla "má mě ráda – nemá mě ráda" trhá místo okvětních plátků muší křídla.
Také formální stránka Caveových písní zaznamenala výrazný posun, ačkoli jeho známky už byly patrné na pozdních EP deskách The Birthday Party. Množí se bluesové a countryové prvky, zvukově ovšem oholené na post-punkovou dřeň, omlácené řeznickými bubny Micka Harveyho a rozrýpané surovým kytarovým noisem Blixy Bargelda. Ten se v The Bad Seeds dokonale zabydlel a jeho industriálem poučené, abstraktní, strašidelné a podvratné vpády se do zvuku kapely zažírají jako rzivé skvrny a skvěle se doplňují s tradičnější hrou Huga Race. Kapela vrhá veškerou svou energii do vyjádření emocí, nevymýšlí žádné složitosti a vychází z jednoduchých, archetypálních figur bicích, piána, nebo kytary. V úvodní coververzi Cohenovy písně Avalanche, o níž se pochvalně vyjádřil sám autor, stačí ke zdůraznění tísnivého pocitu dunivá crescenda Harveyho bicích. V písni Well of Misery doprovází Caveův zpěv a sborové odpovídačky ve stylu černošských work songs pouze houpavá basa Barryho Adamsona a perkuse, až v závěru se přidá lkající harmonika. V centru skladby From Her to Eternity zase stojí primitivní ostináto piana, do něhož vybuchují kakofonické kytarové šrapnely.
V závěrečném, téměř desetiminutovém pohřebním morytátu A Box for Black Paul se Cave dostává do civilnější, méně expresivní polohy, kde svůj hlas tolik neškrtí nenávistnými emocemi, ale v porovnání s jeho pozdějšími baladami jde pořád spíš o takový šanson z kanálu. Podobně je tomu u skladby The Moon Is in the Gutter, kterou firma Mute přidala až na CD reedici z roku 1988. S ní se zde ocitl i další cover, tentokrát z pozdního repertoáru Elvise Presleyho. Slavná píseň In the Ghetto ale do původního tracklistu moc nezapadá, daleko lépe by se vyjímala na albu předělávek Kicking Against the Pricks, kterou skupina realizovala v roce 1986. Vhodnějším bonusem, který reedici uzavírá, je živá verze titulní skladby, tak jak zazněla ve slavném Wendersově snímku Nebe nad Berlínem.
Znechucení z posledních měsíců fungování The Birthday Party, kdy si na koncertech začal připadat jako cirkusová atrakce předvádějící předem očekávané kousky, dokázal Nick Cave přetavit ve své umělecké znovuzrození. Na albu From Her to Eternity nachází nový směr, stává se vypravěčem ponurých příběhů, prokletým kazatelem, vymítačem i vyvolávačem vlastních démonů, strůjcem vlastního mýtu (pod názvem Nick Cave – Man or Myth? mimochodem proběhlo první živé vystoupení jeho nové kapely). Představuje se jako vyhraněná autorská osobnost, zároveň ale nahrávka dokazuje, že volba spoluhráčů má a i do budoucna bude mít zásadní vliv na podobu jeho tvorby. Jméno skupiny The Bad Seeds zatím (a naposledy) na obalu desky nefiguruje, vklad jejích členů je ale nenahraditelný. Syrové a děsivé kouzlo alba je nesporně kolektivním dílem.
tracklist:
1. Avalanche
2. Cabin Fever!
3. Well of Misery
4. From Her to Eternity
5. Saint Huck
6. Wings Off Flies
7. A Box for Black Paul