Nick Cave and the Bad Seeds - The Firstborn Is Dead (1985)

19.03.2023

10/10

Caveova fascinace hudbou a reáliemi amerického Jihu, to je dlouhý příběh. Jeho nejexplicitnější a nejsyrovější kapitolu ovšem jednoznačně představuje album The Firstborn Is Dead, druhé, které australský divous natočil s doprovodnou kapelou The Bad Seeds. Její jméno už tvoří pevnou součást společné umělecké značky a konsolidovala se i sestava v podobě trojice Mick Harvey, Blixa Bargeld a Barry Adamson. Strohé nástrojové obsazení tvořené kytarami, akustickými klávesami a rytmikou je ideální pro ztvárnění představ kapely o vlastní verzi americké roots music.

Čtveřice především netrpí přehnanou úctou k jejím kanonickým podobám. Pro inspiraci se noří do těch nejhlubších vrstev, k delta blues, spirituálům a work songům, jejich prvky však drtí v post-punkovém štěrku neurvalých bicích, kytarové hlukařiny a Caveova mučivého zpěvu. Ve zdivočelém gospelu Train Long-Suffering nebo následující Black Crow King kapela vydatně uplatňuje archetypální model zvolání a sborové odpovědi, v závěrečné litanii Blind Lemon Jefferson pak přivádí na scénu stejnojmennou legendu texaského blues, která je ovšem v Caveově podání víc metaforou než skutečnou postavou.

Tradiční jižanskou symboliku Cave přizpůsobuje svému zlověstnému a sebemrskačskému vidění plnému starozákonní osudovosti, které o čtyři roky později v celé své prohnilé kráse odhalil v románu A uzřela oslice anděla. O tom, jak intenzivně se mu do života vpalovala práce na tomto textu, svědčí skutečnost, že album The Firstborn Is Dead obsahuje některé jednoznačně příbuzné motivy. Dvojče, které umírá vzápětí po narození v apokalypticko-mesiášské písni Tupelo, si Cave vypůjčil (stejně jako název jeho rodiště) ze životopisu Elvise Presleyho, ale objevuje se i v úvodu zmíněné knihy, na níž odkazuje také obraz "krále vran" ve skladbě Black Crow King.

Píseň Knockin' on Joe, která má díky užití piana a lehce šansonovému zpěvu určité divadelní zabarvení, čerpá z vězeňské tématiky, která je Caveovi rovněž velmi blízká. Vzpomeňme mrazivou zpověď z cely smrti v pozdějším songu The Mercy Seat nebo zpěvákův scénáristický i herecký podíl na filmu Ghost... of the Civil Dead. Do role prokletého desperáta bez domova se Cave pro změnu převtěluje v písni Wanted Man, kterou si vypůjčil z repertoáru Johnnyho Cashe a k původnímu textu Boba Dylana si dovolil připsat vlastní verše. Takový krok nutně podléhal osobnímu schválení autora, jindy nepříliš vstřícný klasik se však vůči (z jeho pohledu patrně) bezvýznamnému pankáči zachoval velkoryse, jen si dal poněkud na čas.

Protáhlo se tím dokončení alba, které Nick Cave and the Bad Seeds poprvé natáčeli ve vyhlášených berlínských studiích Hansa. Do tehdy ještě stále rozdělené německé metropole kapela přesídlila poté, co jí britská scéna a především nepřátelsky naladěná novinářská obec začala připadat jako brzda v jejím tvůrčím rozletu. Specifická atmosféra Berlína mnohem víc vyhovovala Caveovu pohrdání hudebním kastovnictvím i divokému životnímu stylu a záhy přilákala i některé podobně vyladěné krajany. Vznikla tu malá ale vlivná scéna, u nás přezdívaná "berlínští Australané", do níž patřily skupiny jako Crime and the City Solution nebo Once Upon a Time.

Zároveň právě v Caveově "berlínském období" kulminovala jeho závislost na heroinu. Písně z alba The Firstborn Is Dead ale přes všechny temné vize a téměř glorifikaci žalu a utrpení nejsou jen sebemrskačským výplodem permanentně sjetého mozku. Nick Cave se svými spoluhráči se vrhli na tradici amerického Jihu neurvale jako supi na mršinu, ale místo aby ji pouze bez rozmyslu rozsápali, s citem pro některé její ponuré stránky ji cílevědomě přetvořili v originální tvar. Album naznačuje tendenci k sevřenějším a stylizovanějším skladbám, Cave jako textař se začíná odvracet od chaotických výlevů a tíhne k určitým vypravěčským archetypům, které ovšem parafrázuje po svém. Ve chvíli, kdy britští publicisté píší výsměšné články o feťácké trosce parodující sama sebe, Nick Cave ve skutečnosti po všech stránkách sice bolestně, ale nesporně umělecky vyzrává. Jenom ne podle jejich propočtů.


tracklist:

1. Tupelo
2. Say Goodbye to the Little Girl Tree
3. Train Long-Suffering
4. Black Crow King
5. Knockin' on Joe
6. Wanted Man
7. Blind Lemon Jefferson