Peter Gabriel - Up (2002)

8/10

Velmi vážné album, možná až příliš. Gabriel na něm se svým vyhlášeným perfekcionismem pracoval už od roku 1995 a je to znát. Absolutní dotaženost každého detailu, délka i členitost skladeb směrují jejich vyznění k autorově art-rockové minulosti víc než k jeho dlouholeté zálibě ve world music. Ta se na desce odráží jen minimálně, v doplňujících perkusích nebo v nadpozemském kvílení Nusrata Fateha Aliho Khana během Signal to Noise.

Významná je práce s dynamickými kontrasty, to je slyšet hned v úvodní Darkness, kde se střídají tiché pasáže s náhlými hlukovými erupcemi. Najdou se tu chytlavější momenty jako Growing Up nebo Barry Williams Show, ani ty ale nejdou ve stopách přímočarých (jistěže pouze na Gabrielovy poměry) hitů typu Shock the Monkey, Sledgehammer nebo Steam a zapadají do prokomponovaného celku, v němž se všechno odvíjí zvolna, s rozmyslem a dramatickou gradací.

Technická dokonalost instrumentace ale občas působí až chladně, podílejí se na ní sice samá osvědčená jména (Tony Levin, Manu Katché, David Rhodes a dlouhý seznam dalších es), ale za tou studiovou vyleštěností se někdy jednotliví muzikanti hledají těžko. Naštěstí ten vyrovnávací příděl člověčiny obstarává Gabriel svým emotivním zpěvem, vítaným příspěvkem v tomhle duchu jsou i nádherné gospelové sbory Blind Boys of Alabama v písni Sky Blue. Stejně si ale myslím, že album potřebovalo ještě trochu víc "zateplit", odlehčit.

tracklist:

1. Darkness
2. Growing Up
3. Sky Blue
4. No Way Out
5. I Grieve
6. The Barry Williams Show
7. My Head Sounds Like That
8. More Than This
9. Signal to Noise
10. The Drop