Placebo - Meds (2006)

7/10

Pod taktovkou producenta Dimitri Tikovoie vykrystalizoval na páté řadovce Placebo docela ostrý rockový zvuk, přestože původním záměrem prý bylo naopak více elektroniky. Můžeme se jen dohadovat, jak by deska zněla kdyby byl naplněn, ale myslím si, že hutné zařezávající se kytary a temné nálady sluší skupině víc než uhlazenější poloha jakou předvedla na Sleeping with Ghosts.

Album startuje ve svižném tempu a až od páté skladby přicházejí ke slovu i uplakanější táhlé kompozice, které ale celkový dojem nerozmělní. Energetický náboj tedy dosahuje chvályhodně vysokých hodnot, škoda jen, že opravdu působivých melodií se opět nedostává v takové míře aby to utáhlo celou desku. V tomto ohledu jsou na tom dobře třeba Meds, Follow the Cops Back Home, Post Blue nebo Song to Say Goodbye, v jiných případech ale po slušně rozjetém začátku přicházejí rozpačité refrény, které nepřinášejí kýženou katarzi. I na aranžích se dalo ještě zapracovat, škoda, že tu není víc takových zvukově méně jednoznačných kusů jako je výborná One of a Kind.

Hostování vycházejících (Alison Mosshart v Meds) a zapadajících (Michael Stipe v Broken Promise) hvězd také nepřináší do mlýna nic zásadního, jejich pěvecké příspěvky jsou postradatelné a spíš na efekt. Přesto není Meds špatné album, i melodicky slabší skladby si drží solidní úroveň a Brian Molko je vždy dokáže oživit svým androgynním citovým striptýzem. Pěkně odsýpající nahrávka, která občas zazáří a jindy jen slibně poblikává. 

tracklist:

1. Meds
2. Infra-Red
3. Drag
4. Space Monkey
5. Follow the Cops Back Home
6. Post Blue
7. Because I Want You
8. Blind
9. Pierrot the Clown
10. Broken Promise
11. One of a Kind
12. In the Cold Light of Morning
13. Song to Say Goodbye