Please The Trees - Inlakesh (2010)

7/10

Tříletou pauzu od vydání debutového alba Lion Prayer skupina Please The Trees rozhodně neproklimbala v uspokojení nad jeho vstřícným přijetím. Už při letmém poslechu následující kolekce Inlakesh lze odhalit zřejmý vývoj, poctivé a zaujaté hledání dalších směrů a možností. Táborsko-pražský soubor ale nejde cestou sofistikovanějších kompozic nebo košatějších aranží, ale právě naopak. Osekává přebytečné, zprůzračňuje zvuk, noří se do intimnějších stavů duše. Jeho cílem evidentně není hrát "víc hudby", ale prodchnout ji silnějšími a hlubšími emocemi. Do jisté míry se do rukopisu kapely výrazněji promítá folková minulost frontmana Václava Havelky, profiltrovaná teď post-rockovou epičností prvotiny. Přes stále zřejmé zaoceánské inspirace se tím Please The Trees vydávají na slibnou cestu za větší osobitostí.

Inlakesh stojí jednoznačně na kytarách, ty se starají o poutavou dynamiku jednotlivých sladeb i alba jako celku. Jejich akustické ševelení i elektrický hukot jsou pečlivě a rovnoměrně dávkované a hypnoticky vzedmutá kytarová stěna v závěru písně Veil of an Echo ani syrově noiseové intermezzo I'll Share with Everyone Not Lucky Like Me nijak nepopírají křehkou podstatu nahrávky. Velkorysé orchestrální party z debutu Lion Prayer jsou minulostí a smyčce se tu objevují v mnohem skromnější a subtilnější formě.

Pozorně skupina nakládá rovněž s vokály. Havelka funkčně využívá falzet, jako třeba v jemné závěrečné kodě Be Still, pečlivě jsou rozmístěné nevtíravé sbory a vítaným osvěžením je i zpěv Veroniky Buriánkové ze skupiny Veena (později též Kalle) v duetu Only Way. V rámci celkového příklonu k folkovým kořenům vyznívá logicky i použití steel kytary, která do bezstarostného i melancholického country Easy Ride sedne jako ulitá, ale její hedvábné ornamenty působivě podbarvují i zmíněnou Be Still.

Od relativní rozmáchlosti k procítěné pokoře, od členitosti k jednodušším strukturám a hypnotickým gradacím. Takovým směrem se Please The Trees na albu Inlakesh (slovo pocházející z mayštiny vyjadřuje lidskou vzájemnost) vydali a je to úkrok zcela věrohodný. Ještě by to chtělo sebevědomější rezistenci vůči vlivům amerických folkrockových bardů, stabilně slabým článkem je také chatrná výslovnost jinak výborně zpívajícího Havelky, ale důležité je, že tenhle mladý stromek je zdravý a perspektivní. Poctivost a trpělivost, s jakou Please The Trees o rok později odstartovali dlouhodobou akci "co koncert, to zasazený strom" se promítá i do jejich hudby.

tracklist:

1. Veil of an Echo
2. In the New Light
3. Ear Heart
4. Easy Ride
5. Only Way
6. I'll Share with Everyone Not Lucky Like Me
7. Next Song
8. Be Still