Plocek & Šuranská - Písňobraní (2005)
7/10
Jiří Plocek je pro moravský folklór a jeho udržování v živoucí, nezakonzervované podobě velmi důležitá osoba. Nejen jako muzikant se svou stylově široce rozprostřenou skupinou Teagrass, ale i jako všestranný propagátor moravského písňového odkazu, viz jeho rozhlasová dramaturgická činnost ústící pak do takových jedinečných edičních počinů jakým bylo třeba v roce 2001 dvojalbum Proměny v čase. A přiznám se, že tahle stránka jeho aktivit ve mně budí o něco víc respektu než ta muzikantská.
Album Písňobraní, které natočil se zpěvačkou a houslistkou Jitkou Šuranskou a několika hosty, je sympatické svojí neokázalostí a nedogmatickým přístupem k vybranému materiálu. Zároveň ale postrádá větší živočišnou jiskru, která prostě v lidové písničce být musí, ať už je pojímaná ortodoxně nebo je jakkoli zmodernizovaná. Ostatně určitý profesorský odstup je i důvodem proč mi ani jinak chvályhodně svobodomyslný Teagrass nikdy moc nepřirostl k srdci. Plocek střídá housle, mandolínu (s tou se kdysi v řadách Poutníků zapsal do povědomí asi nejvíc), kytaru nebo klarinet, využívá je ovšem velmi střídmě, písničky nezahlcuje a nechává je volně dýchat. Ale duch bezprostředního domácího muzicírování, jaký bylo zřejmě záměrem navodit, se nějak nedaří na disk dostat.
Jitka Šuranská má konzervatorní hudební vzdělání a na jejím zpěvu je to znát. Pravda, není zase až tak sněhobíle uhlazený jako u hradišťanské Alice Holubové, ale určitá naučená akurátnost se v něm nezapře. Nejvíc se to odráží v kontrastu se syrovým zpěvem hostující legendy moravského folklóru Jaromíra Nečase v duetu Už je dzeň. Ten je také jedním z těch jiskřivějších momentů, kvůli kterým stojí za to album poslouchat. Ty další jsou pak většinou v instrumentálních pasážích, třeba v rozverných houslových soubojích Plocka a Šuranské ve skladbách Moravští hudci v Rumunsku a Janičenko, Janko & Veselí hudci, kde se vydatně napájejí z keltských pramenů. Na druhou stranu o úsměvném pokusu Jiřího Plocka o zpěv v závěrečné Ej hory, hory II, který měl být zřejmě roztomilý svým diletantismem, raději pomlčet.
Nahrávce nelze upřít poctivost a úctu k tradici, která zároveň nebrání muzikantům, aby si jí nepřizpůsobili po svém. Jsou tu kořeny i hledačství, jen podávané v poněkud dietní formě. Nedýchnou z toho na mě rozpálené vinice, chlad sklípků ani pot vesničanů kořenících si celodenní dřinu písničkou od srdce, ale vidím spíš výborné muzikanty ve studiu, případně na pódiu, kteří tohle všechno ctí a mají rádí, ale podobnou náladu se jim zprostředkovat nepodařilo.
tracklist:
1. Z daleké hory
2. Ej hory, hory
3. Už je dzeň
4. Valašská fúkaná
5. Vyskočilo slunéčko
6. Novynka, novynka
7. Brodil Janko koně
8. Moravští hudci v Rumunsku
9. Beliže mi, beli
10. Janičenko, Janko & Veselá hudci
11. Putovali hudci
12. Nechoď k nám, synečku
13. Ej hory, hory II