Psí vojáci - Těžko říct (2003)

7/10

Stále méně čerstvosti bylo na předchozích deskách Psích vojáků a reakce na ně se po právu přesouvaly z nadšených ovací k uznalému pokyvování nad zásluhami. Na albu Těžko říct se Filip Topol se svými spoluhráči zřejmě rozhodli něco s tím udělat a svojí tvorbu tak přinejmenším osvěžili a trochu povolili sevření vlastních opakujících se šablon.

Základní nástrojové trio klavír-basa-bicí obohacuje trubka Michala Gery (zadumaná i freejazově kvílivá), kytara a violoncello a nahrávce to prospívá, zvlášť když i Topol jako skladatel a hráč se snaží vymanit se ze svých zaběhlých zvyklostí, případně se vrací k dávno odloženému výrazivu (Asi moc čaje mi trochu připomněla letitou V září už nikdy netanči).

Naproti tomu jeho zpěv i náměty textů žádnou výraznou změnu nezaznamenaly (i tu francouzštinu už použil na své sólovce Sakramiláčku) a sáhodlouhá nedoryovská litanie Ježura zatížená nerozluštitelným textem je už vyloženě únavná. Hity ani rozervané divočení od Psích vojáků už asi nikdo nečekal a tak se nakonec tahle deska jeví docela sympaticky. Svojí náročností, soustředěností, poctivým hledáním cesty z kruhu. Vítané inovace se sice odehrávají spíš ve formální než obsahové rovině (a ani tam nejdou do důsledků), ale i tak je díky nim album Těžko říct zajímavějším posloucháním než U sousedů vyje pes. Poslední vzepětí někdejších undergroundových bohů.

tracklist:

1. Napsal jsem píseň
2. Možná moc čaje
3. Holičky
4. Tón
5. Kabátky děravý
6. Kozlík na louce
7. Musantet
8. Tón
9. Těžko říct
10. Prší V
11. Tón
12. On šíp
13. Ježura