Richard Hell and the Voidoids - Blank Generation (1977)

9/10

Americká punková scéna, přestože má několikaletý náskok, trochu nespravedlivě sklízí albové plody teprve v roce, kdy na druhé straně Atlantiku už chodí davy na její britské odchovance. Richard Hell (vlastním jménem Richard Meyers) rovněž není žádným nováčkem. Byl zakládajícím členem The Neon Boys, legendárních Television (ti debutovali jen o pár měsíců dřív) i The Heartbreakers Johnnyho Thunderse. Svůj vlastní band The Voidoids vede zpívající basák a neodmyslitelná figura klubu CBGB od roku 1975 a dlouhohrající prvotinu Blank Generation vydává o dva roky později.

Ty nejlepší desky klasické punkové éry se do později značně rigidní škatulky jen těžko vměstnají, její omezující mantinely samovolně překračují a platí to i o téhle. Blank Generation je dokladem, jak nezřetelná byla na scéně kolem CBGB hranice mezi punkem, novou vlnou nebo jednoduše syrovým rock'n'rollem. Málokdo to ostatně vůbec řešil, když obsah těchto pojmů teprve krystalizoval. Důležité je, že muzika The Voidoids měla ten správný buřičský náboj, schopnost zrcadlit existenciální neklid svého publika a Richard Hell navíc dokázal napsat skvělé songy. Dostatečně drsné a přitom nápadité a chytlavé, s chytrými texty, které nezapřou jeho zaujetí pro poezii.

Sound kytarového tandemu Robert Quine a Ivan Julian je drzý, energický a často velvetovsky rozvrzaný ale zároveň plný rafinovaných vyhrávek, vzájemných duelů a sem tam ho ozdobí i nějaké to neučesaného sólo. Hellův zpěv má v sobě neurvalou agresivitu, jedovatě ironický škleb i jaggerovsky uvolněné frázování. Album není monotónní. Přímočaré, rozhýkané vypalovačky střídají volnější ale zvukově stejně hrubozrnné písně a najde se místo i pro cover starých dobrých Creedence Clearwater Revival. Jejich rukopis nekončí u tří akordů a vzteklého kraválu. O něco méně špíny a více sofistikovaného sarkasmu a The Voidoids by neměli daleko třeba ke kolegům z Talking Heads. Newyorský punk se na Blank Generation ukazuje ve své nejinspirativnější podobě. Dravý i inteligentní, bořící i konstruktivní, nadčasový.

tracklist:

1. Love Comes in Spurts
2. Liars Beware
3. New Pleasure
4. Betrayal Takes Two
5. Down at the Rock and Roll Club
6. Who Says?
7. Blank Generation
8. Walking on the Water
9. The Plan
10. Another World