Seun Anikulapo Kuti & Egypt 80 - From Africa With Fury: Rise (2011)
8/10
Nejmladší syn legendárního afrobeatového potížisty Fely Kutiho je tím, kdo v otcovských šlépějích kráčí nejdůsledněji. Není divu. Jeho o více jak dvacet let starší bratr Femi měl už v roce 1997, kdy Fela zemřel, slušně rozjetou sólovou dráhu a brzy slavil celosvětové úspěchy, zatímco čtrnáctiletý benjamínek Seun v té době stál po otcově boku jako člen kapely Egypt 80. Jemu tak připadl úkol převzít její otěže a nést štafetu do nového milénia. Rodinný odkaz reprezentují oba bratři více než důstojně, přesto každý po svém. Femi má přeci jen o něco volnější ruce k drobným experimentům a žánrovým úkrokům, zatímco Seun se logicky více přimyká k dlouholeté tradici skupiny Egypt 80. Ale netřeba v tom hledat svazující břemeno. Ani Seun není jen pouhým epigonem.
Na svém druhém albu From Africa with Fury: Rise to potvrzuje už jen výběrem producentů. Po Martinu Meissonnierovi, který dohlížel na předchozí Many Things a jako spolupracovník Fely Kutiho i dalších afrických muzikantů představoval spojovací článek s minulostí, oslovil Seun tentokrát Briana Ena a Johna Reynoldse, tedy osobnosti většinou spjaté s trochu jiným hudebním cítěním. Tato nečekaná spolupráce naštěstí nevyústila v žádný násilný žánrový crossover, přesto na desce oba pánové zanechali svou stopu.
Zuřivý afrobeatový drive zůstal zachován a v případě takových smrští jako jsou Mr. Big Thief nebo For Dem Eye dokonce znásoben do podoby, při níž v těle tančí i neokysličené krvinky. Zvuk se ovšem znatelně pročistil, zprůzračněl, aniž by jeho relativní uhlazenost zneškodňovala explozivní potenciál skladeb. Neulpívá na nich patina jazzově-psychedelických sedmdesátek, jejich groove je současnější, přesto pevně zakořeněný v afrobeatovém kánonu. Seun oslovuje především mladou generaci, takže ani mnohaminutové transovní seance už nejsou na pořadu dne. Písně jsou sevřenější a o to průraznější, což jejich ostře protestnímu tónu jedině sluší. A v nekompromisním postoji vůči zkorumpovaným a hrabivým pohlavárům i jiným zlořádům současné Afriky ctí Seun svého otce beze zbytku.
K širší akceptovatelnosti alba přispívá i účast bílých kytaristů Justina Adamse a Lea Abrahamse, kteří se přirozeně napojili na muzikanty z Egypt 80 a obohatili jejich zvuk o promyšlenější, ovšem pořád ostře rytmické kytarové textury. Ani ty ale neohrozily, možná spíš ještě přibrousily údernou sílu rytmiky a fantasticky nadupané dechové sekce, tedy základních složek afrobeatového modu operandi. Nahrávka prostě sviští jako blesk (energii neztrácí ani v jediné volnější skladbě Rise) a skutečnost, že je poněkud produkčně "vymydlená", jí nijak nebrzdí. Bratrův náskok se Seunovi podařilo výrazně snížit a dokázal, že i osvědčený model může znít čerstvě a aktuálně.
tracklist:
1. African Soldier
2. You Can Run
3. Mr. Big Thief
4. Rise
5. Slave Masters
6. For Dem Eye
7. The Good Lief