Sigur Rós - ( ) (2002)

8/10

Přízračná mlhovina srážející se v sychravém islandském podvečeru do krokodýlích slz. Sigur rós jsou svět sám pro sebe, zasmušilí solitéři, vzhlížející k nějakým vzdáleným horizontům, mimo prostor a čas. Jejich skladby nevědí co je spěch, plouží se pohádkovou severskou krajinou s plnou krosnou melancholie a jakoby jim ani nezáleželo na tom, jestli je někdo poslouchá.

Pomalé klavírní stezky vroubené jemným kytarovým mlázím a rozostřenými ruchy, lkavý zpěv ve vymyšleném jazyce, to všechno omotává posluchače šlahouny mámivých nálad a do reálného světa ho propouští až s posledním tónem.

Struktura skladeb, které tentokrát ani nedostaly jména, je trochu konkrétnější než dřív, ve druhé půlce dokonce dojde na expresivnější pasáže a poslední track končí v hlukové bouři, ale celkový dojem zůstává stejný a ojedinělý. Občas vytanou na mysli Radiohead ve své nejplačtivější poloze, jindy vzpomínka na shoegazerské blouznivce, ale to jsou jen letmé závany, jinak se hudba Sigur Rós dá jen těžko s něčím srovnávat. Když jí dá šanci, i racionálně uvažující člověk se při jejím poslechu stává básníkem. 

tracklist:

1. Untitled #1 (Vaka)
2. Untitled #2 (Fyrsta)
3. Untitled #3 (Samskeyti)
4. Untitled #4 (Njósnavélin)
5. Untitled #5 (Álafoss)
6. Untitled #6 (E-Bow)
7. Untitled #7 (Dauðalagið)
8. Untitled #8 (Popplagið)