The Smashing Pumpkins - MACHINA/The Machines of God (2000)

7/10

Návrat Jimmyho Chamberlina za bicí soupravu byl nadějnou zprávou. Adore nebyla špatná deska, ale ukázala, že syntetická rytmika tu živou nedokáže úplně nahradit. A opravdu, zvuk je teď zase energický a mohutný a s první skladbou naděje vzrůstají. Ale jak člověk poslouchá třetí, čtvrtou píseň, zjišťuje, že Corganova megalomanie už začíná svému majiteli přerůstat přes hlavu, že se nechává strhnout a zahltit svojí zálibou v masivních, stratosférických zvukových stěnách. Jednou, dvakrát je to úžasné a mámivé, ale pak se už začínám ztrácet.

Vítám každou výraznější melodii nebo vyhrávku, která prorazí tu neprostupnou kytarovou hradbu a držím Corganově partě palce aby mojí pozornost udržela až do konce. Daří se to jakž takž. Ale aby tenhle monumetální sonický chrám skutečně ohromil, potřeboval by vyztužit větší dávkou melodických i aranžérských nápadů. Potřeboval by genialitu o níž je Billy Corgan v případě své osoby skálopevně přesvědčen, ale jejíž mantinely tahle deska jasně ukazuje, protože mířila dál, než kam doletěla. 

tracklist:

1. The Everlasting Gaze
2. Raindrops + Sunshowers
3. Stand Inside Your Love
4. I of the Mourning
5. The Sacred and Profane
6. Try, Try, Try
7. Heavy Metal Machine
8. This time
9. The Imploding Voice
10. Glass and the Ghost Children
11. Wound
12. The Crying Tree of Mercury
13. With Every Light
14. Blue Skies Bring Tears
15. Age of Innocence