Swans - To Be Kind (2014)

23.01.2023

10/10

Není to pravidlo, ale významní rockoví umělci většinou to nejdůležitější vyřknou už na začátku nebo přinejmenším v prvním desetiletí své kariéry. Pozdější vrcholy jsou zřídkavé a případ Swans je už naprostý unikát. Ne, že by jejich nekompromisní fošny z osmdesátých let neměly stylotvornou auru, ale to, co parta kolem Michaela Giry předvádí v posledních letech, staví na hlavu všechny zákonitosti comebacků zasloužilých veteránů.

My Father Will Guide Me Up a Rope to the Sky, první album po resuscitaci kapely, vyvolalo v řadách fanoušků oprávněné nadšení, že jsou jejich oblíbení mučitelé zpět a ve skvělé kondici. Nicméně navazovalo spíš na přístupnější tvorbu z první poloviny 90. let a stěží mohlo někoho připravit na to, co přijde. Dvouhodinová pekelná symfonie The Seer o dva roky později svojí rozmáchlostí a komplexností vyrazila dech i těm nejodvážnějším tušitelům. Třicet let od založení a takhle zásadní, zdrcující a v ničem neslevující výpověď? S tím se opravdu nesetkáváme každý den. A po dvou letech přichází další otřes. Stejná intenzita, stejně zasloužené superlativy. Michael Gira stvořil další monstrum, jehož pohled propaluje a svléká lidskou dušičku toužící po bezpečí milosrdných lží do naha.

To Be Kind jsou opět dvě hodiny nelítostného psychického teroru usvědčujícího nás, blažené posluchače, z masochismu. Už stopáže od pěti do čtyřiatřiceti minut varují, že zase půjde do tuhého. Zvolna kypící táhlé pasáže, neprostupné kytarové stěny, paralyzující ostináta, hlukový chaos i zlověstné tišiny, všechno poskládané v logické návaznosti, efektivně a neotřele. Stejně jako The Seer je album syntézou všech předchozích vývojových fází kapely s důrazem na extrémnost a obnaženost prvních nahrávek. Cesta zpět ale neexistuje, zvukové vrstvy teď Gira konstruuje s větším jemnocitem a zároveň rozmachem. Jde do prostoru i do hloubky, zajatce ale stále nebere.

Kombinuje nařvané kytary i zjemňující akustické vsuvky, výrazné rytmické repetice, smyčcové disonance nebo dechové vřeštění a výrazovým rozptylem svého vokálu tentokrát vyloženě exceluje. Chvíli je dobře známým apokalyptickým kazatelem, jindy cynickým hypnotizérem, jedovatým žalobcem, duchovním negativem tibetského mnicha (Bring the Sun / Toussaint L'Ouverture) i rozechvělým kajícníkem jako v závěrečné To Be Kind. Navíc se tradičně nechává podpírat ženskými hlasy. Jarboe tentokrát v soupisce chybí, nevrátila se ani Karen O hostující na minulé desce, zato můžeme ve sborech slyšet třeba momentálně snad nejhýčkanější hvězdu alternativního popu St. Vincent. V bezútěšné "baladě" Some Things We Do sestávající z výčtu různých druhů lidského jednání a pocitů na pozadí disonantně klouzajících smyčců je pak Girovi rovnocennou partnerkou všestranná newyorská umělkyně Little Annie.

Některým skladbám vévodí dynamické rytmické figury, dvě různé dokonce dělí na dvě poloviny skladbu She Loves Us? vrcholící provokativní prolínačkou slov "fuck" a "hallelujah". Většinu A Little God in My Hands rovněž žene vpřed dusající beat, to samé platí o Oxygene nebo Nathalie Neal, valící se zvukové kouli s energickým vokálem a akustickou tečkou. Další vrstvy se ale na rytmiku nabalují pokaždé jinak, jsou tu drobné změny i příkré zlomy, k zešílení gradující plochy (Bring the Sun /Toussaint L'Ouverture jich má vícero). Ani rytmicky klidnější pasáže ovšem neznamenají oddech. Just a Little Boy prostupují skřehotavé hlasy jak z Lynchova červeného pokoje aby vše vyvrcholilo několika masivními kytarovými akordy, křehký melodický úvod Kirsten Supine zase neodvratne bobtná do zničujícího smyčcového crescenda.

To Be Kind je opět naprosto fascinující a pohlcující nahrávka. Michael Gira (sestava muzikantů je sice od obnovení skupiny prakticky stejná, ale dobře víme, kdo tahá za všechny nitky) je pro mě Larsem von Trierem mezi hudebníky, chlápkem, který ani v šedesáti nehledá smíření ale konfrontaci a drze se naklání nad ty nejhlubší propasti naší existence. Astrofyzikové se už téměř století trápí s hledáním temné hmoty ve vesmíru. Zná někdo z nich Swans?


tracklist:

Disc 1:
1. Screen Shot
2. Just a Little Boy (for Chester Burnett)
3. A Little God in My Hands
4. Bring the Sun / Toussaint L'Ouverture
5. Some Things We Do

Disc 2:
6. She Loves Us
7. Kirsten Supine
8. Oxygen
9. Nathalie Neal
10. To Be Kind