The Breeders - All Nerve (2018)
8/10
Jistě nejen samotní The Breeders byli na nervy z toho, jak dopadne pokus vzkřísit po čtvrtstoletí ducha legendárního alba The Last Splash v sestavě, která ho v roce 1993 nahrávala. Neméně napnutí byli i fanoušci, zmítaní pochybnostmi, jestli nepůjde o podobně vlažný comeback jako v případě Pixies. Dnes je již jasné, že Kim Deal opuštěním jejich paluby chybu neudělala. Vzpomínkové turné k dvacátému výročí zmíněné desky úspěšně nahodilo dlouho odpočívající motor a ten skupinu o pět let později spolehlivě dovezl k nové studiové nahrávce.
V rozhovorech si Kim a Kelley Dealovy, Josephine Wiggs i Jim Macpherson nemohou vzkříšenou chemii vynachválit. Tak to samozřejmě bývá vždycky, jenže album All Nerve svojí nenuceností a svěžestí potvrzuje, že nejde jen o klišovité proklamace slýchané při každém reunionu. Title TK i Mountain Battles byly výborné desky, zároveň však směřovaly k jemnějším, vytříbenějším zvukovým polohám. Na novém albu se The Breeders vracejí ke své lo-fi podstatě, k tvorbě chytře a nekonvenčně budovaných písní, sestávajících z těch nejzákladnějších stavebních komponentů, jaké rock nabízí. Je to jako když obdivujeme starověké monumenty postavené pomocí těch nejprimitivnějších technických prostředků, jejichž fortelu však moderní technologie nejsou s to dosáhnout. All Nerve na nějaký progres nebo uhlazenost rezignuje a kapela si tu prostě spontánně užívá vzájemné interakce. Kytary, basa i bicí opět hrají jen to nejnutnější, do celku se ale skládají s mimořádnou rafinovaností.
Přitom zdaleka nejde o desku nezávazně rozjařenou, naopak. Nervous Mary a Wait in the Car jsou tutové hity, lahůdkový cover Archangel's Thunderbird od krautrockových veteránů Amon Düül II také řádně rozproudí krev, převládající nálady jsou však spíš melancholické, ne-li přímo temné jako v případě skladby MetaGoth s joydivisionovsky znějícími kytarami a veršem "No one's here, no one's here to stay". V lehce posmutnělém modu se pohybuje odhodlaný lovesong All Nerve i Spacewoman, připomínající ženský protějšek Bowieho majora Toma, v případě Dawn: Making an Effort pak přichází nefalšované dojetí. Kdyby Sofia Coppola točila své Ztraceno v překladu dnes, mohla by závěrečnou scénu podkreslit právě touto skladbou a účinek by nebyl o nic méně "medový".
Jak bylo řečeno, The Breeders na novince nedobývají nové kóty, ale své dávno vybudované pozice hájí s obdivuhodnou grácií. Nejde jim o co nejaktuálnější zvuk (to by asi do studia pozvali někoho jiného než osvědčeného Stevea Albiniho) ani o reflexi stavu světa. Tady jde o poctivost a o čest staré dobré indie garáže.
tracklist:
1. Nervous Mary
2. Wait in the Car
3. All Nerve
4. MetaGoth
5. Spacewoman
6. Walking with a Killer
7. Howl at the Summit
8. Archangel's Thunderbird
9. Dawn: Making an Effort
10. Skinhead #2
11. Blues at the Acropolis