The Coral - Move Through the Dawn (2018)

6/10

Pokud měli The Coral v úmyslu nahrát letní album, povedlo se. A na snaze navodit u posluchače pocit pohody není apriori nic zlého. Ovšem jestli jde o nadprůměrné letní album, na jaké si vzpomeneme i příští sezónu, to už je diskutabilní. Zpěvák a většinový autor James Skelly se nechal slyšet, že chtěl tentokrát pojmout songwriting spontánnějším způsobem a strukturu písní nekomplikovat ničím nadbytečným. Na Move Through the Dawn je tento přístup skutečně více než patrný a někdy až dotěrný optimismus alba (hlavně jeho první poloviny) ho staví téměř do protikladu k výborné, dva roky staré comebackové desce Distance Inbetween, která byla na poměry kapely naopak dost zasmušilá.

To samozřejmě ještě nemusí být špatně. Kvalita alba se nepoměřuje jeho náladou, ale tím, jak s ní autoři dovedou pracovat. The Coral nevyčítám ani okaté retro postupy, které je tentokrát zavádějí hlavně do sedmdesátých let. Není těžké vybavit si při poslechu některé tehdejší soft-rockové hvězdy typu Eagles nebo ELO, jindy zaslechneme T.Rex (Sweet Release) nebo očekávatelnější The Byrds (Love or Solution). Za svoje variace na letité hudební recepty se ale skupina nikdy nemusela stydět, nostalgie tvoří významnou část jejich kouzla. Ani ten vymydlený, spectorovsky prostorný zvuk některých písní mi nevadí. Problém je, že ta bezproblémovost, která z narávky čiší, se dá až příliš snadno zaměnit s obyčejností. Skladby jsou jednoduché, chytlavé, přesně tak, jak to Skelly chtěl, ale chybí jim něco navíc, nějaké skutečně štěpné nápady nebo melodie, kterě by nezněly jako podle příručky. Hranice mezi zručností a inspirovaností zůstává nepřekročená.

Move Through the Dawn je deska solidní, pestrá, příjemně se poslouchá, ale k nezapomenutelnosti má daleko. Je fakt, že ve druhé půlce The Coral z té okázalé jásavosti trochu sleví, dojde na folkovější (Eyes of the Moon, After the Fair), melancholičtější (Undercover of the Night) i lehce psychedeličtější kusy (Stormbreaker), které povážlivě vysokou hladinu cukru poněkud zklidní. Ale i pro ně platí, že cesta "druhým uchem ven" je až příliš snadná. Rozumím snaze neopakovat model předchozí desky a pokud by z The Coral padaly melodie formátu Beatles nebo ABBY, neřeknu ani popel a užiju si ten letní mejdan s nimi. Jenže v tomto směru se Múzám těžko poroučí a ty Skellyho byly tentokrát tak nějak línější.

tracklist:

1. Eyes Like Pearls
2. Reaching Out for a Friend
3. Sweet Release
4. She's a Runaway
5. Strangers in the Hollow
6. Love or Solution
7. Undercover of the Night
8. Exes of the Moon
9. Outside My Window
10. Stormbreaker
11. After the Fair