The Cure - Three Imaginary Boys (1979)

7/10

Po relativním úspěchu singlu Killing an Arab se The Cure zařadili mezi kritikou ostře sledované talenty britského post-punkového kvasu. Pořád jsou ale začínající partou mladých kluků, kteří o showbyznysu nevědí skoro nic a o vlastních cílech jen o málo víc. Debutové album Three Imaginary Boys jejich nezkušenost odráží. Několik skvělých písní prozrazuje klubající se originalitu, svěží, minulostí nezatížený pohled na rockový songwriting a zvukové hledačství, celkově je ale deska nevyrovnaná a nepříliš soudržná. Nad její konečnou podobou, včetně obalu, měla firma Fiction (její spoluzakladatel Chris Parry album produkoval) větší kontrolu, než samotná skupina. Z toho důvodu měl Robert Smith z výsledku smíšené pocity, ale je otázkou, zda by The Cure v této fázi obstáli bez vnějšího dohledu lépe.

Ve vrcholných okamžicích už jsou jedineční. Klaustrofobní tíseň minimalistických skvostů 10:15 Saturday Night (úzkostně odtikávající kytarová linka, drásavé sólo) a Subway Song se vymyká tvorbě jejich souputníků a zřetelně hlásí: pozor, talent! Také tam, kde v loudavé podzimní melancholii nejsnáze rozpoznáváme jejich pozdější typický rukopis (Accuracy, Another Day, Three Imaginary Boys), je už kapela sebejistá ve zhmotňování své vize. Dotažené jsou i některé méně charakteristické songy jako Grinding Halt nebo Fire in Cairo.

Po albu je ale rozeseto i několik vyloženě postradatelných čísel. Object a It's Not You jsou až příliš svázané punkovými východisky, nebezpečně připomínají tvorbu manchesterských kolegů Buzzcocks a s výše jmenovanými progresivnějšími songy na jedné desce příliš neladí. Alespoň nepostrádají svěžest a jistý hitový potenciál, což už se nedá říct o skladbách Meathook a So What, které měly na cestě od studiových jamů setrvat déle. Taktně přejít se sluší drsně oškubanou verzi Hendrixovy Foxy Lady. Model dekonstrukce jako pocty tu nezafungoval a není to jen tím, že píseň výjimečně zpívá basák Michael Dempsey.

The Cure toho nehrají moc, v porovnání s klasickými rockovými hrdiny let minulých znějí až primitivně, ale je zřejmé, že zcela vědomě. V duchu punkové estetiky ignorují možnosti hráčské virtuozity, zásadnější je pro ně vytváření atmosféry a zvuková neobvyklost. Pochmurné, až depresivní tóny následujících desek na debutu ještě zcela nepřevládají, ale už určují směr. Přes určitou rozháranost a dílčí tápání je tak Three Imaginary Boys nepřeslechnutelným signálem zrození svrchovaně originálního tělesa. Optikou let příštích nevybroušená surovina, ale jako juvenilie odvážné, inspirativní a zábavné.

tracklist:

1. 10:15 Saturday Night
2. Accuracy
3. Grinding Halt
4. Another Day
5. Object
6. Subway Song
7. Foxy Lady
8. Meathook
9. So What
10. Fire in Cairo
11. It's Not You
12. Three Imaginary Boys
13. The Weedy Burton (hidden track)