The Fatal Shore - Free Fall (2003)

9/10

Stejnojmennou prvotinu kapely vydanou v roce 1997 českým labelem Rachot/Behemot považuju za trestuhodně opomíjený drahokam 90.let. Zaryl se mi pod kůži takovým způsobem, že každá další nahrávka Fatal Shore musí ze srovnání s ním vyjít jako poražená. Po šesti letech vzniknuvší druhé album Free Fall to dotvrzuje. Jedním dechem ale dodávám, že je to opět skvělá deska a milovníkům country-blues-noisové temnoty a psaneckých elegií ve stylu starších Bad Seeds jí nelze než doporučit.

Trojice Bruno Adams, Phil Shöenfelt a Chris Hughes tentokrát nabízí pouze vlastní písně, zatímco na debutu zhruba polovinu materiálu tvořily geniální covery a možná v tom tkvěla jeho nedostižnost. O autorství i pěvecké party se na Free Fall dělí Adams a Shöenfelt opět rovným dílem, prohazují si basové linky, Shöenfelt častěji obstarává akustickou kytaru zatímco Adams dělá tu strašidelnou hlukařskou práci. A samozřejmě je tu ještě bubeník Chris Hughes, bez jehož rabiátského a zároveň důmyslně odměřovaného stylu (hraje ve stoje) by muzika Fatal Shore byla obyčejnější, skvělým příkladem je třeba jeho práce v 100° in the Shade.

Kapela hraje pořád stejně nečesaně a surově, v jejich písních je stoka beznaděje i krása hvězdného nebe, démoni i andělé, vznešený smutek vyděděnců, noční stíny i klamné naděje úsvitu. Australsko-berlínská depka v tom nejluxusnějším podání. Je obrovská škoda, že historie Fatal Shore se mezitím v roce 2009 definitivně uzavřela, protože Bruno Adams ke svému osudovému pobřeží už dospěl.

tracklist:

1. Free Fall
2. 100° In the Shade
3. Angel Street
4. Sunshine
5. Don´t Know Why
6. Mindless
7. The Fields of Summer
8. Devil´s Gate
9. Closing Time