The White Stripes - Elephant (2003)

9/10

Jack White možná nespasil rock, ale přinejmenším oddálil jeho konec. Jeho písně recyklují všechny možné rockové a bluesové idiomy, ale tak svěžím a neokoukaným způsobem, že zní naprosto současně.

Na albu Elephant, které duo The White Stripes zviditelnilo celému světu, je to ještě patrnější než na prvních nahrávkách. Garážovitá bezprostřednost zůstala, experimentů přibylo. Jack a Meg si ještě víc hrají s nástroji, se zvukem i s formou. Po nadupaném rozjezdu (hlavně Black Math je prvotřídní jízda) přichází na řadu volnější kusy s promyšlenější strukturou, cover Burta Bacharacha, roztomilá sólová chvilka pro Meg v In the Cold, Cold Night, aby se ve druhé polovině opět přitvrdilo (The Hardest Button to Button nebo Girl, You Have No Faith in Medicine) a závěr patří s nadhledem pojaté legrácce Well It's True That We Love One Another, která jakoby byla odpovědí na dávný hit Creeque Alley od Mamas And Papas.

Jack White sype z rukávu jeden neotřelý a přece čímsi povědomý riff za druhým a minimalistické bubnování Meg mu nedovolí ztrácet se ve složitostech. Ale hlavně tu jde o skvěle napsané písně, které se těm rockovým klasikám ze 60. a 70. let s přehledem vyrovnají a ještě nabídnou něco navíc. Zkrátka když má někdo skutečný talent, nepotřebuje ani kapelu, ani hromadu elektronických šidítek a výsledek má punc výjimečnosti. 

tracklist:

1. Seven Nation Army
2. Black Math
3. There's No Home for You Here
4. I Just Don't Know What to Do with Myself
5. In the Cold, Cold Night
6. I Want to Be the Boy to Warm Your Mother's Heart
7. You've Got Her in Your Pocket
8. Ball and Biscuit
9. The Hardest Button to Button
10. Little Acorns
11. Hypnotize
12. The Air Near My Fingers
13. Girl, You Have No Faith in Medicine
14. Well It's True That We Love One Another