Tom Waits - Closing Time (1973)

10/10

K celé Waitsově tvorbě, ale k jeho raným písničkám obzvlášť, se musí nejdřív srdcem, až potom hlavou. Prvotina Closing Time nemá nic z instrumentálního a zvukového pokusnictví desek natočených u Islandu, ani její poetika není zdaleka tak komplexní a bujná jakou se stala o pár let později, přesto je naprosto okouzlující právě ve své bezelstné průzračnosti. Waits se pohybuje v kulisách čiré tulácké romantiky, kterou ještě nekalí žádné surrealisticky vyšinuté obrazy a groteskní postavičky. Ústřední témata a motivy jsou dojemně jednoduché: zlomená srdce, bezcílné útěky, splíny pod nezúčastněným měsícem, noční bary, osamělost.

I hudební východiska jsou lehce čitelná. Buď jde o folkové balady s piánem a kytarou (v případě Old Shoes (& Picture Postcards) zabíhající až do country) nebo o jazzová nokturna (až na jednu čile swingující výjimku jménem Ice Cream Man), kterým roztoužená trubka Delberta Bennetta dodává tu správnou "round midnight" náladu.

Konzervativní a nekomplikované vyznění alba ovšem bohatě přebíjí Waitsův písničkářský talent, schopnost napsat v tradičních mantinelech dokonale vybroušenou a zároveň prostou písňovou miniaturu, která se vyrovná starým šlágrům profesionálních skladatelů ze zlaté jazzové éry a navíc se může pochlubit originálním autorským podáním a zaostřením na (lehce zidealizovaný) svět životních outsiderů. Prakticky okamžitě se rozběhla waitsovská půjčovna písní (ještě téhož roku přezpíval Tim Buckley Marthu, jednu z nejkrásnějších balad na desce), která zůstává dodnes mimořádně frekventovaná, a je nejlepším důkazem Waitsova skladatelského nadání.

Jako zpěvák se zatím drží víceméně jedné polohy. Procítěné, ale civilní a úměrné jeho věku. Za dva, za tři roky už se bude stylizovat do rolí o třicet let starších a ještě později i podstatně výstřednějších, ale už teď, jako nešťastně zamilovaný snílek s jen lehce zastřeným hlasem, si dokáže posluchače omotat kolem prstu. Je teprve na začátku své muzikantské cesty, už ten je ale úchvatný. Skvosty jako Ol' 55, I Hope That I Don't Fall in Love with You, Virginia Avenue, Martha, Rosie nebo Grapefruit Moon, ztělesnění té nejsympatičtější podoby amerického sentimentu, dokážou z každé zavírací hodiny i dnes udělat magický okamžik.

tracklist:

1. Ol' 55
2. I Hope That I Don't Fall in Love with You
3. Virginia Avenue
4. Old Shoes (& Picture Postcards)
5. Midnight Lullaby
6. Martha
7. Rosie
8. Lonely
9. Ice Cream Man
10. Little Trip to Heaven (On the Wings of Your Love)
11. Grapefruit Moon
12. Closing Time