Ty syčáci - Lišák je lišák (2005)
8/10
Druhý Vášův pesudooperní pokus vykazuje ve srovnání s dvojalbem SSSS... výrazný posun. Jednak se tu dále rozvíjejí některé trendy načaté na předchozích deskách: Petr Zavadil a Tomáš Fröhlich se po interpretační i autorské stránce ještě víc emancipovali a Petru Vášovi už jsou zde rovnocennými partnery. S tím jde ruku v ruce mnohonásobně zbytnělý instrumentální doprovod na hony vzdálený skromným aranžím Máje v dubnu. Oba Vášovi spoluhráči dále rozšířili nástrojový park, využívají elektrické kytary, klávesy, nešetří různými efekty a ruchy, funkčně zapojují elektroniku. A do toho s noblesní drzostí zakomponovávají celé pasáže z Janáčkových Příhod lišky Bystroušky a Dvořákovy Rusalky nahrané někdy v 50. letech a, světe dive se, ono to tam docela zapadá.
Ke skutečnému opernímu tvaru má tohle syčáčí dílko ještě o něco blíž, než SSSS... Nejen zmíněnou bohatší hudební složkou, ale také rozčleněním na čtyři jednání dělená do jednotlivých výstupů i třeba stručným dějovým souhrnem v bookletu. Ten je tentokrát dvojnásob užitečným i zábavným pomocníkem při poslechu, čímž se už dostávám k libretu. I jeho způsob zpracování je hodně odlišný od dřívějších textů. Typické Vášovy slovní kotrmelce, novotvary a hříčky jsou jen jedním a ani ne převažujícím tvůrčím postupem. Velkou měrou jsou využívané citace z nejrůznějších (ale opravdu nejrůznějších) literárních zdrojů. Z poznámek k textu může zvídavý posluchač vyčíst, že ta která pasáž je doslovným úryvkem (často jde o sled odborných termínů, zkratek nebo chemických vzorců) z knihy o hlasech ptáků nebo mysliveckých zvycích, Kámasútry, novinových článků, logopedické příručky, studentských skript atd. Zkrátka postmoderna jako vyšitá. Bez bookletu v ruce většinou ani nejde rozeznat co je citát a co už autorský text.
Děj pojednává ve stručnosti o pádu a zmoudření jednoho poněkud buranského myslivce a ekologického ignoranta Poseda (jeho part "zpívá" Petr Zavadil) jehož protihráčem a posléze průvodcem a převychovatelem je Lišák v podání Petra Váši. Další role ztvárňuje množství hostů, především vokalistek (výrazné jsou party Ryšek dohlížejících na Posedův přerod v podsvětí a liščím ráji). Lišák je lišák je v podtitulu označený jako ekopsychologická opera, ale na jiném místě se uvádí, že jeho "hlavním hrdinou je jazyk, zdaleka ne jen ten český". A to nezbývá než podepsat, protože jakkoli je příběh zábavný i nenásilně angažovaný, ničím neomezované jazykové vylomeniny jsou tím, co na nás útočí neustále a ze všech stran.
Tahle liščí odyssea je podstatně propracovanější i aranžérsky atraktivnější než její předchůdce. Jenže i ona zkrátka oplývá tou pravou operní stopáží na jakou dnešní (nebo aspoň to moje) konzumentské ucho už asi není stavěné. Není to zřejmě zrovna férová výtka, ale stejně jako u SSSS... je souvislý poslech za plné pozornosti nad moje síly. Ale docela bych byl zvědavý na jevištní zpracování.
tracklist:
Disc 1:
1. jednání
1. Výstup v lese - Les vábí
2. Výstup v hospodě - Chyba v lásce
3. Výstup v lese v noci - Nezdařený lov a 3 sny
4. Výstup v lese, v krajině, ve městě - Velký hon
2. jednání
5. Výstup na trhu - Velký trh
6. Výstup v pochybném podniku - Šach žen
7. Výstup na Náměstí svobody - Lišák je lišák
8. Výstup v divadle - Opera
9. Výstup v pochybném svatostánku - 4 cesty do kalhot
Disc 2:
3. jednání
1. Výstup v podzemí - Pěkný ptáček
2. Výstup na dně - Velký strach
3. Výstup v jámě a v lůně - Rekviem/Rodokmen
4. Výstup v Líšni - Kůra/Věštba
5. Výstup v Kuřimi - Bylo nebylo
4. jednání
6. Výstup u soudu - Velký soud
7. Výstup v hospodě a pak na svobodě - Vydří duch
Epilog
8. Výstup ve městě, v krajině, v lese, za soumraku a v noci - Stmívá se