Václav Koubek & spol. - Každej pes (2004)

8/10

S každým dalším albem je někdejší osamocený harmonikář Koubek srostlý se svými spoluhráči víc a víc. Na desce Každej pes je jeho harmonika vlastně už jen jedním z nástrojů a do popředí se dere jen zřídka. Kapela tvoří stmelený celek, jeden nástroj nevytěsňuje druhý (jako k tomu docházelo ještě na Bezvětří) a dynamicky i barevně je to skvěle vyvážené a nápadité.

K stabilním Koubkovým souputníkům Rychtovi a Jeřábkovi přibyl ještě všestranný kytarista Jan Ponocný, jehož vklad byl podle mě dost zásadní. Navíc tu najdeme i nebývalé množství význačných hostů - Pavla Fajta, Filipa Topola, Olina Nejezchlebu a hned v několika písních i skupinu Traband. Ta když se do toho vloží, zvrhává se skladba nikoliv v balkánskou dechárnu, jak by se čekalo, nýbrž spíš v pěkně odvázanou dixielandovou kutálku. Snad poprvé zabrousil Koubek i do reggae a v písni Tanec tenhle pokus vyšel moc pěkně.

Jinak zůstávají Koubkova muzika i texty věrné starým jistotám. Už sice není tím klaunem-tragédem, který na kolenou, sám s harmonikou rozbíjí existenciální tísně, s léty dospěl k určité uvolněnosti a nadhledu, ale naléhavost i hravost mu zůstaly, stejně jako svérázné zacházení se slovy. Šklebí se, vypráví, filozofuje, sní i pozoruje se stále stejným zaujetím i hranou naivitou. Možná tu není tolik chytlavých melodií jako dřív, snad už je skladatelská ruka trochu vypsaná, snad ta vypiplaná aranžmá vrhají až příliš velký stín. Ale méně nápadný není totéž, co nepovedený. Koubkovy písně mají pořád svou sílu a hlavně důvěryhodnost.

tracklist:

1. Potkám
2. Byt
3. Galaxie
4. Milá
5. Rozjímání
6. Dech
7. Světla
8. Hospoda
9. Stařec
10. Snílci
11. Maska
12. Tanec
13. Sám
14. Totem
15. Příběhy
16. Důstojnosti