Vampire Weekend - Only God Was Above Us (2024)
9/10
Na své oblíbené umělce mívají fanoušci různé nároky. Jedni chtějí, aby se jejich favorit neustále vyvíjel, překračoval vlastní stín, druzí zase ztrácejí zájem, jakmile dostanou něco jiného, než s čím se už jednou identifikovali. Vampire Weekend svou pátou desku Only God Was Above Us vybalancovali přesně tak, aby uspokojili oba druhy posluchačů. Z pilotních singlů Capricorn, Gen-X Cops či Classical mohl vzniknout dojem, že newyorská trojice pouze variuje své obvyklé melodické a rytmické postupy a nanejvýš je zahaluje do psychedelicky rozostřených zvukových ploch. Jenže jakmile došlo na celkový obrázek v podobě dlouhohrajícího kompletu, vyznění je rázem o dost jiné. Povědomě znějící melodie a rytmy doplňují a vyvažují skladby s atypičtějším aranžérským řešením: Connect, která zkreslenými zvuky a hektickými změnami tempa evokuje velkoměstskou neurózu New Yorku, snivá The Surfer s triphopovými, jazzovými i symfonickými ozvěnami, Mary Boone, invenčně pracující s pěveckým sborem i samplem prastarého beatu od Soul II Soul. Úkroky mimo tradiční teritorium kapely přitom nezní vynuceně. Ozkoušené a nekonvenční se prolíná ve vzájemné symbióze.
Nahrávka vyniká soudržností, a to především v porovnání s předchozí Father of the Bride. Ta byla do značné míry sólovým počinem frontmana Ezry Koeniga, který ji pojal jako určitý nástin možných cest, po nichž by se mohla kapela ubírat, a využil na ní široké spektrum žánrových vlivů. Tady je opět znát mnohem těsnější tvůrčí propojení mezi ním, bubeníkem Chrisem Tomsonem a basistou Chrisem Baiem, ačkoli autorské kredity patří stále Koenigovi. Obrovský kus práce v produkční i instrumentální rovině ovšem odvedl také Ariel Rechtshaid, spolupracující se skupinou už od alba Modern Vampires of the City. Právě on patrně stojí za poměrně opulentním sound designem, propůjčujícím zvuku alba zmíněnou psychedelickou "rozmáznutost".
Podobně konzistentní je Only God Was Above Us i co do sdělení. Koenigovy texty jsou jako obvykle velmi komplexní, vrstevnaté, protkané bystrými postřehy, slovními hříčkami i kulturními odkazy. Dotýkají se řady témat od nostalgie po ztracené bezprostřednosti mládí (Connect), přes třídní i etnické předsudky, které přetrvávají a zároveň se proměňují z pokolení na pokolení (Prep-School Gangsters), závislost obecně přijímaných hodnot na historickém kontextu (Classical), až po touhu po společenském či uměleckém vzestupu a cenu, jakou jsme za něj ochotni platit (Mary Boone). Až by se jeden obával, jestli popová píseň takto koncentrovaný náklad myšlenek unese. Koenigovi se však daří zůstat srozumitelný, přestože například význam řady newyorských reálií bude našinci nejspíš unikat.
Ústřední linkou, k níž se
dílčí témata sbíhají, se zdá být neustálý koloběh a střetávání generací,
nekonečný sled konfliktů, jehož ukončení je stejně vytoužené, jako
neuskutečnitelné. Ezra Koenig se jako zástupce mileniálů snaží zaujímat roli
smírčího soudce. Zpochybňuje ideje revoluce a pokroku s poukazem na
skutečnost, že lidé napříč dějinami dělají stále stejné chyby. Jedna generace
obviňuje tu předchozí, aby se vzápětí stala terčem stížností pro tu
následující, jak je pregnantně vyjádřeno v písni Gen-X Cops: "Each
generation makes its own apology." Koenig vybízí ke smíření s věcmi, které
nedokážeme změnit ("I know you're tired of tryin' / Listen clearly, you don't
have to try." – Capricorn) a dokonce snad k určité pasivní rezistenci
("Your enemy's invincible / I hope you let it go." – Hope). Je na posluchači,
jestli takový postoj označí za defétismus nebo za důkaz zralé reflexe. Autor
recenze se každopádně kloní ke druhé možnosti, protože Koenigovy úvahy mají
daleko ke kategorickým závěrům a rozhodně se nesnaží skrývat vnitřní rozpornost
a neuzavřenost. Všichni se chtě nechtě snažíme utvořit si co nejkonzistentnější
pohled na svět. Důležité je nechat tento proces neukončený, neustále promýšlet
i jiné možnosti, než jaké jsme si osvojili. To beru jako známku zralosti a
duševní svěžesti zároveň. A obě tyto kvality můžeme směle přiřknout i skupině
Vampire Weekend po vydání jejich pátého alba.
tracklist:
- Ice Cream Piano
- Classical
- Capricorn
- Connect
- Prep-School Gangsters
- The Surfer
- Gen-X Cops
- Mary Boone
- Pravda
- Hope