Warsaw Village Band - Nord (2012)

9/10

Na albu s návodným titulem Nord dávají Warsaw Village Band do souvislostí domácí, tedy polskou hudební i obecně kulturní tradici s odkazem svých severnějších sousedů. Vzájemné ovlivňování slovanského a skandinávského živlu je historickou skutečností a kapela do ní neváhá vedle germánských Vikingů zahrnout i vliv Sámů a dokonce severoamerických Inuitů. To už může působit jako trochu násilná konstrukce, ale nebyli by to Warsaw Village Band, aby i tak odvážný koncept nedovedli ke zcela vyváženému a konzistentnímu tvaru. Ostatně celá ta vize prolínání severských kultur zůstává spíš v ideové rovině, zatímco hudba i nadále vychází především z polských kořenů, přetvářených však jedinečným způsobem do podoby překračující dobová i regionální omezení.

Warsaw Village Band jsou především mistři aranžování. I když na Nord najdeme i nezanedbatelné autorské vklady, převážná většina hudby a textů pochází z folklórních studnic, způsob jejich uchopení však dalece přesahuje pouhou interpretaci. To všechno už z předchozích tvorby skupiny známe. Dunivé, často až temné spodky tvořené bubny a kontrabasem, nad nimi vynalézavě splétané party houslí, cimbálu a ostrých ženských vícehlasů, doplňované epizodními vstupy dalších nástrojů, případně decentními studiovými efekty. Rozdíl je v tom, že jim to jde zase o něco lépe. Při vší úctě k našemu Čechomoru, v umění opravdu netradičně zaranžovat tradiční materiál by se u polských kolegů mohli lecčemu přiučit.

Navíc myšlenka "severoevropské fúze" přivála kapele do studia exkluzivní hosty v podobě členů švédské skupiny Hedningarna, kteří svou niněrou, dudami nebo nyckelharpou rozbzučeli první dvě skladby Ej ty, gburski synie a Grajo gracyki a právě v nich tak dostal onen polsko-skandinávský průnik svou nejzjevnější podobu. Do první z uvedených písní výrazně promlouvají také trubka a křídlovka dalšího hosta Miłosze Gawryłkiewicze, které pak zdobí i skladby Moja dolo a mimořádně krásným nápěvem se pyšnící Musiałaś ty dziewce. Seznam hostů pak uzavírá kanadsko-indiánská hudebnice Sandy Scofield, která svým šamanským bubnem podtrhává znepokojivě evokativní náladu písně Bendzie wojna.

K dosažení originálních a vzrušujících výsledků ale Warsaw Village Band nutně hosty nepotřebují. Ve studiovém experimentování sice oproti albu Infinity lehce ubrali, na jejich nespoutané vynalézavosti to ale nic nemění. Nejde jen o nevšední a přitom tak přirozeně znějící aranžérské kombinace, stejnou péči věnuje kapela také jejich vývoji v rámci skladby, který tak nikdy není předvídatelný. Příkladem může být píseň Moja dolo vracející se po rychlejší střední části s freejazzovou trubkou k původnímu nápěvu, ovšem opět v jiné zvukové konstelaci.. Někdy stačí málo, jako v a capella zpívané Kołysance konopne změna tóniny, aby se její zneklidňující zabarvení ještě prohloubilo a dalo ukolébavce podobu, při níž usínat by bylo skoro o strach.

Určitý příklon k temnějším odstínům je pro album Nord charakteristický, jeho závěr v podobě písní Gospodynie (působivé proplétání řízných houslových smyků s hlasy tří ústředních zpěvaček) a Step owy je už vyloženě pochmurný. Ale takový už je sever. Teskný ale krásný, stejně jako toto album, možná dosud nejvyzrálejší v diskografii polských folklórních modernistů.

tracklist:

1. Hey You, Yokel's son (Ej ty, gburski synie)
2. Musicians Are A-Playin' (Grajo gracynki)
3. My Fate (Moja dolo)
4. Kujawiak the Fiend (Kujawiak czart)
5. Whoa, Bullocks, Whoa (Hola byśki hola)
6. You Sure Knew What's What, Lass (Musiałaś ty dziewce)
7. Hemp Lullaby (Kołysanka konopna)
8. Ingunn
9. Emigrant Polka (Polka emigrantka)
10. War's Coming (Bendzie wojna)
11. Jewesse Polka (Polka Żydóweczka)
12. Farmers' Wives (Gospodynie)
13. Stepp This and That (Step owy)