Wire - Not About to Die (2022)

8/10

V různých žebříčcích, shrnujících nejlepší rocková alba sedmé dekády nebo rovnou všech dob, se Pink Flag, legendární debutová nahrávka skupiny Wire, objevuje celkem pravidelně a na předních příčkách. Následující dvě desky Chairs Missing (1978) a 154 (1979), jimiž kapela završila své první a nejdůležitější tvůrčí období, tam nacházíme zřídka, přesto se těší srovnatelné úctě u fanoušků i odborníků. Pokud Pink Flag zatím spíš jen naznačila, co by v následujících letech mohlo znamenat označení post-punk, obě pokračování už rovnou nabídla jednu z definic žánru. Jak došlo k onomu zásadnímu posunu v hudební řeči skupiny, osvětluje kompilace demo nahrávek z let 1977-1978, kterou Wire vydávají pod názvem Not About to Die na vlastní značce Pinkflag.

Album obsahuje jak zárodečné verze písní, které posléze vyšly na Chairs Missing i 154, tak i skladby, které fázový přechod od punkové přímočarosti k sofistikovanějším art-punkovým strukturám nepřežily. Písně jako Oh No Not So (Save the Bullet) nebo Culture Vultures nevybočují z mantinelů stanovených syrovou stručností debutu, přesto potvrzují, že i v této fázi se Wire od svých souputníků výrazně odlišovali. Přinejmenším texty, které svou víceznačností a tématickým záběrem dalece přesahovaly obligátní společenský nihilismus

Nicméně pro badatele v oboru hudební archeologie je zajímavější první (a početnější) skupina, která vybízí k okamžitému porovnávání s finálními studiovými verzemi. V některých případech je posun opravdu radikální, jak dokládá třeba píseň French Film (Blurred), kterou skupina rozpracovala ještě v duchu střemhlavého punku, zatímco její podoba z alba Chairs Missing odkazuje spíš někam k psychedelii raných Pink Floyd. Podobně důkladnou metamorfózou prošly i skladby The Other Window nebo Indirect Enquiries, nicméně najdeme zde i případy, kdy už i původní demo snímky obsahují základní kontury pozdějších post-punkových verzí (Ignorance No Plea (I Should Have Known Better), On Returning, Two People in a Room). Ty jsou důkazem, že Wire už bezprostředně po vydání ikonické prvotiny intenzivně zkoumali nové směry, kterými by se hrubá punková matérie dala ohýbat, a že tudíž nešlo o náhlé osvícení.

S přestávkami dodnes fungující a stále relevantní nahrávky produkující Wire se oficiálnímu vydání tohoto bootlegu dlouho bránili. Důvodem však byla spíš všeobecná nechuť k nostalgickým ohlížením do minulosti než technická kvalita snímků. Dema, sloužící v době vzniku pouze interním potřebám tehdejšího vydavatele skupiny, bez potíží obstojí vedle albových nahrávek a někteří recenzenti neváhají Not About to Die zařadit do kategorie "ztracených alb", která ve své době zůstala nerealizována jen vinou překotného vývoje v tvorbě daného interpreta. Díky tomu nejde pouze o sběratelskou raritu pro skalní fanoušky nebo dokument o tvůrčím hledání jedné vizionářské hudební party. Album Not About to Die můžem klidně poslouchat jako řadové album z dob, kdy rocková hudba ještě zdaleka neodhalila všechny své možnosti.

tracklist:

1. Oh No Not So (Save the Bullet)
2. Culture Vultures
3. It's the Motive
4. Love Ain't Polite
5. French Film (Blurred)
6. Underwater Experiences
7. Stalemate
8. Options R
9. Indirect Enquiries v1
10. Chairs Missing (Used To)
11. Being Sucked In Again
12. Ignorance No Plea (I Should Have Known Better)
13. Once Is Enough
14. The Other Window
15. Stepping Off Too Quick (Not About to Die)
16. On Returning
17. Former Airline
18. Two People in a Room