Zuzana Navarová & Koa - Jako Šántidéví (2003)

8/10

Překonat nebo aspoň dorovnat takovou perlu jakou bylo album Barvy všecky, to byl přímo nadlidský úkol. Přesto se to Zuzaně Navarové a skupině Koa téměř podařilo. Pracovalo se s velmi podobným receptem, tedy s perfektně zvládnutými a zároveň svérázně domestikovanými výpůjčkami z různých hudebně-kulturních směrů i když paleta tentokrát není tak přepestrá.

Jemným nádechem orientu ovanutý folk Do nebes (silně mi připomíná to, co dnes dělá Souad Massi), roztomilý klezmer Vřelé díky z pupku, melancholické blues Zatím hodně pus, laškovná trampírna Cesta dom, nezbytný romský element včetně textových vsuvek (Klobouk například), ale samozřejmě i průzračně křehké folkové rozjímání (Pokorný a jasný, Orlice). Vypíchnout musím ještě dvě maximálně účinné hitovky - Svátek má Žofie a především strhující otvírák Marie, který má v mojí hlavě stálé hnízdiště.

Menší nadšení ve mě vzbuzují příspěvky Mária Biháriho, který je rozhodně výborným muzikantem, ale vedle Navarové, která jednoznačně náleží do první, je on přece jen spíš čarodějem druhé kategorie. Jeho písničky (v romštině a slovenštině) jsou příjemné, ale mají tu smůlu, že se během nich spíš těším na další "hlavní program". Mohlo jich být míň. Jinak je to ale zase nádherná kolekce, hudebně, textařsky i pocitově nesmírně hravá a neposedná, šířící radost kam až zvuk dolétne. Bohužel ale taky poslední.

tracklist:

1. Marie
2. Pokojný a jasný
3. Bagdád
4. Do nebes
5. Cesta dom'
6. Svátek má Žofie
7. Jarná
8. Klobouk
9. Orlice
10. Amen
11. Koleda
12. E drabára
13. Vřelé díky z pupku
14. Jablko
15. Zatím hodně pus
16. Bohyně míru
17. Vrabčák čaroděj